PURIFIKACE POMOCÍ STRACHU 2015

27. února 2015 v 20:44 | Iva |  Články

Je poslední únorový pátek odpoledne. Vracím se ze svými dcerami z města domů. Konec týdne, místo radosti, že začíná víkend, je od rána ve vzduchu zvláštní napětí, lidé jakoby byli plní strachu, jsou netrpěliví, do ordinace jdou na poslední chvíli, jakoby chtěli vše stihnout a ono to poslední dobou moc nejde. Všichni se učíme postupně se smiřovat se zkracováním času. Téma "střelce z Brodu" plní s přehledem diskuse ve volných chvílích mezi povinnostmi. Doba strachu a hlavně to, do jaké míry "jsme ochotni na něj reagovat a ovlivňovat svůj další život", čeká na každého z nás!
Je to tady, jemnohmotné vibrace stále stoupají a čistící procesy otvírají třinácté komnaty ve všech, bez ohledu na délku našich inkarnací. Zapomněli jsme kdo ve skutečnosti jsme, vzpomenout si nás bolí a tak třetina Čechů potlačuje rozpomínání antidepresivy, které někde na pozadí kumulují agresivní energii, která se projeví časem buď na poli vnějšího světa, útoky na druhé nebo vnitřního světa, sebedestrukce psychiky a kvality života nebo agresivního bujení buněk- rakoviny.
Poslední měsíce snad nemám jedinou terapii, kde by se v okolí rakovina nevyskytovala. Lidé sice dlouhodobě podvědomě tuší, že vjeli do ulice, která je slepá, ale zařadit zpátečku je pro ně natolik ponižující před okolím, že stále jedou dál... Co je čeká na konci ulice - pak nejsou ochotni přijmout. Kdo se vyléčí...ten, který pak pod pohrůžkou smrti tu cestu k sobě najde. Potkala jsem se s takovýmí lidmi. Jsou důkazem toho, že nemoc je daleko daleko hlubší než pouze fyzická rovina. Vážím si jich a mám velkou úctu i k těm, kdo pochopili, sice zemřeli, ale během nemoci se neskutečně rychle posunuli ve svém vědomí a odcházeli se ctí.
Blížíme se k domu, všude policie, sanity, zábrany a pásky, zakazující vstup. Ve vedlejším panelovém domě umístil někdo bombu. Domů jsme se dostali, spousta zvědavců vykukuje z oken. Sanity evakuují vyděšené imobilní důchodce, bydlící v domě, vždyť by ani nedokázali utéct, OBROVSKÁ BEZMOC. Děti z blízké školy odváží autobusy do místního kina, okruh vystrašeých lid se zvětšuje o rodiče a prarodiče školáků. Strach se s přehledem šíří jako bojový plyn. Stává se tak zbraní, jelikož touto frekvencí jsme pravidelně krmeni z masmedií, vše se propojuje a narůstá. Lidé jsou plní a neumí to "nechat být". Tak se bude vše projevovat častěji a stane se to brzy každodenní realitou. Vloni jsem si to mohla uvědomit při návštěvě Izraele a Palestiny, tam je strach v popředí a je tam také nejvyšší výskyt rakoviny na světě. Mnoho špičkových farmaceutických firem, které tam sídlí, to zachránit nedokázalo...
Kdo to změní? Jedinou možností jsme my sami. Naučit se strach zpracovat a věřit, že budeme ve správný čas na správném místě.
JSTE-LI TOTIŽ SAMI V SOBĚ, JE TAM LÁSKA A NE STRACH.
SAMI SI TVOŘÍTE OKOLNÍ SVĚT, NENECHTE SI JEJ TVOŘIT JINÝMI!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama