Červen 2016

SILOVÁ MÍSTA - SEMINÁŘ ZÁŘÍ 2016

26. června 2016 v 10:40 | Iva |  Skupinové cesty
KDE: Pyramida v Postoupkách u Kroměříže
KDY: 11. září 2016, neděle 9 - 17 hod

Seminář je určen všem, kteří milují cestování a poutě po silových místech.
Podle rozsahu vnímání na každém takovém místě vzniká pocit, pochopení a mnohdy i řešení něčeho stále otevřeného nebo vybavení si starého příběhu, který dává odpověď na nezodpovězené otázky.
Silová místa nám tak poskytují neskutečné dary.
Provedu Vás řadou takových míst a uvedu řadu technik, jak na těchto místech pracovat s jejich energií.
Každé místo má jiný charakter.
Jinak je to na pyramidálních kopcích, místech s dračími energiemi, meridiánech Země, dutých horách nebo místech, které vylaďují čakry buď ženského principu a také transformují v současnosti princip mužský.
Prožitková forma semináře Vám umožní v prostorách pyramidy mnohem hlouběji nacítit uvedená silová místa.
Místa budeme procházet pomocí foto prezentace, uvedením základních informací o místě, GPS polohy, charakteru místa a mého osobního prožitku a příběhů, spojených s daným místem. Na svých poutích používáme čakrové ladičky, rezonanční kantely a nástroje, které jsou laděné na frekvenci planety Země. Práci s nimi Vám předvedu.
Putování po silových místech se pro Vás může tak stát další inspirací na cestě životem.
Lektor: Iva Hastíková
Cena: 1250 Kč
Rezervace nutná: Lukáš Hudeček, lukas.hudecek@peceodusi.net, +420 737 869 752,
Veronika Barkoci, veronika.barkoci@gmail.com, +420 739 291 302.

DEN NA HOŘE PLNÉ VODY

1. června 2016 v 17:28 | Iva |  Mé cesty po silových místech

KRÁLICKÝ SNĚŽNÍK 1424 m n.m.

Je horou s ryze ženskou energií, budete-li ji chtít zdolat, stane se zakrátko Vaše cesta "srdeční záležitostí".
Jinovou měsíční energii udává nejen tvar hory, ale také obrovské vřesové plato na vrcholu, které jako moudrá královna spouští po svých stříbrných vlasech množství pramenů dolů po úbočích na všechny světové strany.
Trojmezí těsně pod vrcholem rozděluje krajinu na Česko, Moravu a Slezsko.
Horu na vrcholu podélně půlí státní hranice a umožňuje tak skvostné výhledy na sousední Polsko.
Pod vrcholem pramení největší řeka Moravy, která protéká jejím územím dalších 335 kilometrů, na Slovensku u Děvína se stává Dunajem, který nás propojuje s úmořím Černého moře.


Náš výstup byl toho dne provázen neuvěřitelným výběrem možností, jak vnímat živel vody.
Kolem nás bublalo na desítky vodních pramenů, utvářejících koryta, vodní tůně, mnohočetné soutoky, tvořící meandrovité zátoky s úžasnou tichou atmosférou čistoty lesa a panenské přírody. Na chvíli jsme se rozhodli zastavit a vyladit se v prostoru koryta, ve kterém se brzy zjara prohání mnoho vody, to když nahoře roztává sníh. Ten se na vrcholu Králického Sněžníku udrží rekordních osm měsíců v roce.


Ten den odpoledne bylo rovněž velmi bouřlivo a tak jsme chvílemi nevěděli, zda slyšíme šumění a hukot vody nebo nedaleký déšť. Vše bylo ještě doprovázeno hlasitým hromobitím a blesky osvěcovaly oblohu mnoho hodin. Nakonec nás bouřka přece jenom dostihla, začala krátkým krupobitím a pak z nebe začaly padat provazy deště celých pět závěrečných kilometrů, které nám scházely do cíle. Tak na nás nezůstala nit suchá. Garp si poprvé za svých třináct měsíců života užil přírodních živlů naplno, z ocásku mu tekl proud vody a déšť byl tak silný, že chvílemi neviděl na cestu.


Cesta na vrchol vedla nejprve stále lesem. Pak se otevřelo před námi celé Stříbrnické údolí i s nově vybudovanou "Stezkou v oblacích". Stoupali jsme dál k vrcholu a před náma se objevil výhled na Rozhlednu Klepáč (1144 m n.m) a
Malý Sněžník (1326m n.m.), na jehož svazích teklo kamenné moře.



Pod platem vrcholu Králického Sněžníku stála v minulém století Lichenštejnova chata, která byla stejně jako kamenná rozhledna přímo na vrcholu pro špatný stav v sedmdesátých letech zbourána. Dnes tu zůstaly pouze základy staveb, hromady kamení a na úbočí soška slona, neoficiálního symbolu Králického Sněžníku.



Těsně pod závěrečným stoupáním na vrchol pramení řeka Morava. Ochutnáváme vodu přímo z pramene.




Vrcholové plato nás ohromilo zvláštním klidem, chtěli bysme tu zůstat déle. Obrovská plocha je celá porostlá vřesem a borůvčím. Lidé přicházejí k vrcholové tabuli ze tří stran. Je tu dobře. Nás odtud celkem rychle vyprovází prudký déšť. Vydáváme se tedy na zpáteční cestu, není se kam schovat.





Živel vody v nás reprezentuje svět emocí a souvisí především s naší druhou čakrou.
Fyzicky je to oblast našeho břicha, oblast velmi silně inervovaná, nazývaná také druhým mozkem.
Pro mnohé je to místo, kde nejdřív ucítí dotek vnějšího světa. To proto, že zde leží centrum naší osobní síly,
schopnosti vztahovat se a taky odkládat vše, co už nám neslouží.
Tady sídlí naše imunita, kreativita a schopnost žít v hojnosti.




Voda je obsažena ve všech buňkách a je nutná ke všem fyziologickým procesům v těle.
Potřebujeme vodu, abychom se naplnili, abychom správně nasměrovali svoji sílu.
Taky abychom kreativně utvářeli svůj život a své bytí v hojnosti.
Voda je symbolem veškerého pohybu.




Všude, kde je dost vody je všechno bujné, živé, jasné a svěží.
O takových tématech je možné cestou po kopcích tohoto ženského typu přemítat.
Požádáte-li horu o informaci, ráda Vám ji poskytne. Je třeba se zastavit, posedět, navnímat vodu jako živel,
vděčně smočit nohy nebo posedět v jejím kamenném korytě. My s Ívem hrajeme na rezonanční kantely a pomocí ladiček harmonizujeme sebe s danými silovými místy. Pak jen stačí prostě "být tady a teď" a naslouchat.
Zprávy dostáváte k daným tématům různými cestami.



Dostatečná energie druhé čakry je naprosto zásadní pro fungování třetího oka: čakry šesté, centra naší mysli a intuice. Sladí-li se tato dvojice čaker, pak je to brána k otevření srdeční čakry do světa bezpodmínečnosti. Trojice čaker druhé, čtvrté a šesté patří v dnešní době k těm nejvíce disharmonickým. Chybí nám eucit a vzájemnost.
Pobývání v místech, kde je mnoho vody, silně na tato centra působí. Vzpomínám si, když jsem před lety strávila více jak dva týdny na moři na palubě jachty, jak významné intuitivní sny jsem tam měla a kolik odpovědí z oblasti vztahů jsem tam dostala. Epifýza se na houpající vodě ráda rozpohybuje a zaktivuje.
Je skvělé propojovat cestování a práci na sobě. V přírodě je to vždy silnější zážitek a lépe se zvědomí.
Je to svobodný prostor, kde si člověk může uvědomit svoji individualitu a jedinečnost.
Bez omezení!