Září 2017

DĚVČE S VELKÝMA OČIMA

6. září 2017 v 22:24 | Iva |  Články


Objednala se způsobem mě velmi známým z každodenní ordinace.
Jako potvrzující razítko přednosti použila značku onkologický pacient.
Ano všichni, co si pozvou do svého života rakovinu, už nemají čas!
Posadila se přede mne do křesla, byla téměř průhledná, sotva se vlezla do padesáti kil.
Jediné, co vyzařovalo, byly její obrovské oči. Byly lačné po životě, prosily...
Děkovala mi, že jsem ji byla ochotná tak akutně přijmout,
příští týden začíná cyklus chemoterapií,
které velmi zle snáší, a tak je tady ráda.
Našla si mě, abych jí jako psychosomatik zodpověděla na otázku PROČ ONA?
Moje odpověď zněla, že velmi ráda, ale domnívám se, že téma rakovina
nebude hlavním předmětem našeho sezení.
Není nemocí, je tady účelově, jako energetický stav nekomunikace uvnitř.
Důležité je spíše to, co se stalo, že se její buňky zbláznily.
Kdo je ONA, když ji přestaly respektovat?
Odpovídá na vše s pokorou a touhou přežít, doma na ni čeká malé dítě.
Je-li žák připraven, učitel se vždycky najde...
Chápe rychle, náběr informací je její silnou stránkou, což urychlí mnohé.
Povila s partnerem do života dítě, narozené v živlu ohně, aby se konečně něco
nově otevřelo, změnilo a začalo plynout jinak.
Ve třech měsících života dítěte byl u ní diagnostikován nádor v ledvině.
Prošla několika chemoterapiemi, je velmi unavená. Popisuje, jak těžké je pro ni, že nemůže nic...
Druzí kolem pomáhají s dítětem a domácností, ona ztrácí kontrolu nad vším, dokáže pouze ležet.
Hlava šílí, tělo nemůže...Chaos, vše se mění, je jinak než dřív. Je nutné to pustit!
S její silnou vůlí to jde z kopce. Může však najednou pouze pozorovat a to je první dar,
když jsme v kontrole nad vším, nelze to!
Najednou vidí svět jinak, lidé kolem se projevují tak, jací skutečně jsou uvnitř.
Tady poprvé postavíme rakovinu vedle sebe jako průvodkyni směrem k pravdě bez iluzí.
Už ji nemáme za zády jako pronásledovatele!
Hledáme společně její šťastné dítě, ztratilo se někdy dávno, pro rodiče plula příliš v oblacích.
Tak se raději zavřela a na sny zanevřela. Bude žít tedy reálně.
S ostříhanými křídly a zavřeným srdcem utíká a hledá, nikde však není příliš šťastná.
Svět jí to nedal. Pak chvíli uvěřila, že to najde ve vztahu a dítěti. Závěr znáte...
Do příště má zjistit, jestli dokáže najít způsob, jak si umět přát.

Na další sezení přichází nadšeně a je jiná. Ptám se, co se stalo.
Onkomarkry dost poklesly a má tedy chemo prázdniny.
Má radost, směje se při každé druhé větě.
Ptá se na zvláštní neklid u dítěte, tak vysvětluji pro ni důležitou zpětnou vazbu toho,
že se její energie podstatně mění a dítě reaguje pouze na změnu.
Zajímám se o domácí úkol. Přála si něco, bylo splněno...
vše však proběhlo formou kompromisů.
Vysvětluji jak správně komunikovat a ona se rozpomíná, vše uměla, ale odradili jí.
Bude to umět znova používat?
Rozhodně to zkusí.
Vrátí se k sobě. Stane se sama sebou. Bude snít a plnit si přání.
Bude vše, co cítí naplno vyjadřovat, důvěřovat si a uctívat život.
Touží po lásce k sobě, je na nové startovní čáře.
Už běží!!! Vyhraje svůj závod!!!