Psychosomatická medicína

CO O VÁS PROZRADÍ VAŠE TĚLO...

7. května 2017 v 9:00 | Iva

"ŘEČ TĚLA KAŽDÉHO ČLOVĚKA MLUVÍ A ANIŽ BY ČLOVĚK CHTĚL,
JE MNOHÉ TAJEMSTVÍ PŘEDEM VYZRAZENO."


Jako etiko-terapeutka považuji za stěžejní tři faktory:
stav chrupu, chodidel nohou a při pohledu do očí rozlišuji,
jestli člověk vysílá světlo nebo strach.
Tato základní trojice vyzradí o přístupu k životu to nejzásadnější.

ZDRAVÉ, SILNÉ ZUBY S VITÁLNÍMI KOŘENY A DOBŘE PROKRVENÉ DÁSNĚ
Takový člověk má zdravou schopnost sebeprosazení, odvahu konat životní kroky na základě sebedůvěry a sebehodnoty,
umí přijímat konflikty a krize jako výzvy k učení a k jejich překonání používá zdravou agresi.
Je v harmonii sám se sebou a má pochopenou kmenovou sílu, to značí uspořádané vztahy ke členům rodiny a jejich osudu.

Na povrchu zubu je zubní sklovina tvořena z 98 % anorganickými látkami, je to nejtvrdší tkáň v těle.
Vnitřek zubu je vyplněn zubovinou (dentinem), který je tvořen buňkami, zv. odontoblasty,
které vysílají do dentinu cytoplazmatické výběžky.
Uvnitř dentinu se nachází dutinka dřeňová vyplněná zubní dření (pulpa), tj. vazivovou tkání s nervy a cévami.
Zuby považujeme za něco samozřejmého ke kousání a zpracování stravy, snažíme se o jejich estetický vzhled a
udržujeme je již od dětství vštípenými návyky v čistotě.
Pokud nějaký zub vybočuje nebo se vyklání, je snaha dostat ho zpět do řady.
Pokud nás zub rozbolí, necháme ho opravit, nahradit (nakonec protézou celého chrupu) a
většinou to nijak nespojujeme s námi samými a naším životem.
A přesto právě to má velký význam: každý zub, jeho postavení a kondice úzce souvisí
s naším světem přání, talentů, pocitů, činů, zklamání...
Navíc podle čínské medicíny leží zuby na jednotlivých meridiánech a jsou tak propojeny se vším,
co se v těle i duši děje.
Chrup jako celek i každý jednotlivý zub o nás něco prozrazuje ("podívat se někomu na zoubek")
Základem onemocnění je duševní konflikt, umocněný vnějšími vlivy (strava, prostředí), platí to i pro zuby.
Každý zub má svůj specifický obsah biologického konfliktu, disharmonie.
Podle umístění kazu aj. můžeme vypátrat emoční problém, slabé místo v životě dotyčného jedince.
Díry ve sklovině (tzv. kazy)
Sklovina patří k vnějšímu zárodečnému plátku, to znamená, že sklovina je jakási sliznice vytvořená ze slonoviny.
Obsahem konfliktu je obranný konflikt "nesmět kousnout" (ovčácký pes by jezevčíka kousnout mohl, ale nesmí).
Při bližším zkoumání o jaké téma se v životě dotyčného jedná zde opět rozlišujeme na řezáky, špičáky a stoličky,
je-li levák či pravák apod. V aktivní fázi konfliktu se vytvoří defekt na sklovině, nesprávně nazvaný "kazem".
Ve fázi léčení dochází k pomalé obnově, to znamená k opravě defektu na sklovině, bezbolestné, ovšem s případnými nepříjemnými pocity, citlivostí na teplo/zimu nebo sladkost/kyselost.
Hojení probíhá v principu automaticky, přirozeně za předpokladu, že by se zde neobjevily žádné nové recidívy.
Díry uvnitř zubů, přesněji řečeno osteolýza dentinu. Dentin - zubní kost - patří k mezodermu, střednímu zárodečnímu plátku, řídící centrum je v bílé hmotě velkého mozku. V aktivní konfliktní fázi dochází k úbytku buněk, vznikají díry.
Základem "kousacího konfliktu" je zde konflikt negativního ohodnocení sama sebe z důvodu nemožnosti se bránit,
to znamená chtít někoho kousnout, ale nemoci to provést, protože individuum je příliš silné nebo příliš velké.
Může být například u dítěte, které je ve škole přetěžováno. V aktivní části konfliktu vznikají tedy díry v zubech, ve vnitřku zubu, které by sice byly vidět na rentg. snímku, ale bývají objeveny pouze náhodou, protože zub v této fázi ještě nedělá problémy. Ale při velmi dlouhém, úporném konfliktu, nebo probíhají-li krátkodobé recidívy, může se takový zub při silném poškození i spontánně rozlomit.
V hojivé fázi, pokud individuum konflikt vyřeší, tedy v přeneseném smyslu někoho kousne za účelem sebeprosazení,
zde začíná rekalcifikace skrze vytváření nových usazenin v zubní dřeni, s výsledkem, že původní díra je poté dokonce pevnější než dřív. To je biologický smysl, který se u tohoto typu zárodečného mezodermálního plátku projeví na konci léčivé fáze. Tragické je pouze to, že díra v zubu začíná bolet teprve po nástupu léčivé fáze, totiž roztažením periostu (ozubice zubu), která je velmi citlivá. Nyní se ale zubař zavrtá a spadne do díry, zub umrtví nebo eventuelně zub vytrhne, přestože by se byl léčil sám za občasných bolestí, i kdyby se vůbec nic nepodniklo. Ovšem jenom tehdy, pokud se nevyskytnou žádné nové duševní konfliktní recidívy.
Paradentóza "nemohoucnost kousnout",
Konflikt ztráty sebeúcty, uraženého sebevědomí, nemožnost se prokousat něčím ve svém životě. Chronické neřešení problémů, defenziva, ústup, mrtvolně statický stav, ochromená sebedůvěra a odvaha, uzavírání kompromisů místo jasných řešení, rezignace, navenek klidná situace, uvnitř stav vyčerpání, chlad. Poslední stádium vypadávání zubů znamená ztrátu životní energie, nepoužívané zbraně vlastního sebevědomí se zahodí, člověk se stává bezmocný.
Duševní stav "nemohoucnost kousnout" má vliv specielně na spodní a horní čelist protože i čelisti patří k oblasti velkého mozku, mezodermu, tedy ke střednímu zárodečnému plátku, stejně jako dentin. Mluvíme o tzv. "parodontóze", při níž se zjevně neustále prodlužují zubní krčky tím, že se dáseň stahuje zpět, takže se zuby nakonec začnou viklat. Také zde je příčinou odvápňování, osteolýza čelisti kolem zubního krčku. Následkem toho se při kousání "vyklubává" viklavý zub v příliš širokém kráteru. Tím se stále víc natrhává a vytahuje dáseň a krčky se jeví být stále delší, a pak se může přihodit, že se viklavý zub snadno vylomí. Ve fázi léčení se věc zdánlivě ještě zhoršuje: Při bolestech nebo případných krváceních mluví zubař obvykle o hnisavém vředu kořenu, protože okostice zubu čelistní kosti se rovněž vytahuje, což dělá velké bolesti zubů. Často vychází kalus (usazeniny) ven do ústní dutiny, protože zub je viklavý a osteolýza nemůže být těsně uzavřena (nasládlá chuť v ústech). Z tohoto důvodu osteolýza často nemůže být správně rekalcifikována a tím zhojena.
Zubní kámen
Duševní konflikt ztráty sebehodnoty, zabržděný vývoj. Vně zubů se usazují černé vápenité usazeniny, (cimbuří hradu zdobí černé fangle na znamení smutku ze ztráty vnitřního pána, který nás vedl) , zatímco uvnitř zubů a kostí se vápník (opora stavby těla) ztrácí. Nevyužitá zbroj reziví - skvělé podmínky pro karies - hnilobu. Usazování vápníku do cév, zejm. v pozdějším věku = už nedovedu využít impulsů ducha k potřebným změnám života. Lidově se výstižně říká "zkostnatělé" myšlení a postoje - to vede k obráceným procesům vápníku, tuhnutí, kornatění na nesprávných místech.
Usazování vápníku napovídá o směřování života do oblasti neživé minerální říše.
Kořenový váček - vztah k vlastní v podvědomí usazené nevyjádřené agresi - dlouhodobá konfrontace s problémem, které jedinec nedokáže účinně vzdorovat a reaguje pocitem marnosti a frustrace - lidé něčím "převálcovaní".
Umrtvení kořene - zabití zubu a tím i vyřazení "kontrolky" systému, jednoho vojáka v šiku prosazování našich zájmů. Může vzniknout ložisko druhotných fyzických a psychosomatických poruch, téma příslušného zubu zůstává doživotní slabinou.
Krvácející dásně - nezvládnutá agrese (naše podstata utrpí poškození i při malé vnější zátěži), psychická labilita, snadno zranitelné sebevědomí, nedostatek sebedůvěry, snadné pády do depresí.
Mylolýza - opotřebení skloviny na jedné straně zubu - člověk se cítí odírán bližními, nedostatek vlastní obrany.
Skřípání a zatínání zubů ve spánku - uvolňování potlačené agresivity obrácené dovnitř, není vpuštěna do vědomí
Předkus - labilita v krizových situacích, duch dominuje, tělo zaostává, potíže s uplatněním - nerozhodnost, bázlivost - tendence stáhnout se zpět.
Zákus - spodní čelist vpředu - strnulost, jednání podle dogmat a stereotypů bez zpětné vazby na vědomí důsledků.
Zuby vyosené: směrem dovnitř - introvert se sklony k "užírání se" ; zuby vyosené ven - přílišná ventilace agresivity směrem ven.
Zuby křivé - stav a poloha zubů má vypovídající schopnost o nás. Poloha zubů je zrcadlem světa našich emocí.To, jak zuby narostly, má psychosomatickou souvislost s příběhem a osudem člověka i jeho rodu. Zuby jsou zápisem naší karmy (index mravnosti našich životů - co zaseješ, to sklidíš). Při použití rovnátek pozor na atrofii kořenů. Také může u dítěte dojít ke změně chování.
Mléčné zuby nevypadnou samy - dítě se nemůže nebo nechce stát dospělým
Náhrady, protézy, korunky - předstírají zdraví tam, kde původní atributy byly již promarněny
a příslušná energie je v rozvalinách.
Co vyjadřují zuby
1. řezáky: Znamenají rodiče, obecně muže a ženu. Reprezentují vůli a sebe prosazení.
Souvisejí s ledvinami.
Mezera mezi předními zuby (diastema) = problémy se vztahem k rodičům, příp. k ostatním lidem.
Jedinec jako dítě vnímal ve vztahu rodičů nějaký rozpor.
V partnerském vztahu je člověk přitahován partnerem, přičemž ho zároveň nějakým způsobem odmítá, odhání.
To je nesoulad v archetypech muže a ženy vyjádřený mezerou mezi zuby.
Žena s diastemou má ve vztahu pocity nejistoty, muž s touto ženou taktéž.
2. řezáky: Zobrazují poměr k jedničkám, archetypu rodičů. Jak se jedinec srovnává s rodiči?
Např. kříží-li dvojka vlevo přes jedničku, znamená to nesouhlas s matkou, případně s rolí ženy, jak ji matka pro dítě reprezentuje. Z polohy lze usuzovat na temperament.
Vystupuje vpřed = sebeprosazení, ale konflikt. Výrazně menší než 1 = přívětivost, podřízenost.
Meridián 1 a 2: ledviny / močový měchýř, element voda.
3. špičáky: Souvisí se změnami, jimiž člověk v životě prochází. Objevují se v počátku puberty, období růstu vlastním směrem. Přestavují vitalitu, chuť do života, zdravou agresi za svoje zájmy. Určitě se nemají trhat, došlo by ochabnutí životní síly. Když dolní při skusu přečnívají horní = vnitřní konflikt, potíž zaujmout svoje místo. Mají vztah s vaječníky. Meridián 3: játra/žlučník. Játra jsou podle čínské medicíny elementem dřeva, což odpovídá špičákům, souvisí s růstem člověka.
4. předstoličky: Zastupují naše individuální tužby - já chci - ego. Když se u dětí odstraní kvůli místu, utrpí vědomí vlastního já. Symbolicky to odpovídá, zub - já - ego si musí udělat pro sebe svoje místo a udělá, pokud jeho nositel se tak také chová. Mnoho dětí je rodiči ze strachu omezováno ve vlastním rozvoji - zub se pak tísní v malém prostoru. Jeho odstranění může znamenat sklon k sebe podceňování a podléhání autoritám, dítě bude poslušné. Také může nastat podvědomá revolta vůči autoritám. Ale může vést i k otevření prostoru. Meridián: slezina, slinivka / žaludek element země
5. předstoličky: Rozvíjejí téma čtyřek a vyjadřují "chci tvořit", nápaditost, kreativitu, tvořivost bez cíle. Plány je třeba uskutečnit, to pětkám svědčí. Meridián 4 a 5: slezina slinivka / žaludek
6. stoličky: Jaké postavení chceme v životě zaujmout. Objevují se ve věku šesti let a mají vztah k potřebě být milován, nesou paměť na dětství, odrážejí prožitá citová dramata, ztrátu blízkých osob i třeba zvířat mazlíčků. Proto se často šestky kazí jako první. Dolní stoličky. mají vztah s orgány podbřišku a kyčlemi, koleny Meridián 6 a 7: plíce / tlusté střevo
7.stoličky: odrážejí naše vztahy k okolnímu světu, my a okolí. Jaký odraz se vrací, jak na nás reagují bližní. Nejsou-li vztahy harmonické, sedmičky jsou též v nepohodě. Meridián 6 a 7: plíce / tlusté střevo, element kov. Stoličky jsou mlecí zařízení na zpracování potravy, konstrukce chrupu člověka ukazuje, že je uzpůsoben spíše na stravu rostlinnou.
8. zuby moudrosti: Jak už název napovídá, jejich souvislost bude hlubší, jsou energeticky spojeny se srdcem, podle množství metafor v literatuře a lidových rčeních lze usuzovat na význam srdce a tím i osmiček. Objevují se až kolem dvaceti let, tedy v době, kdy se začíná individuální rozvoj a vlastní životní cesta jedince.
Mají vztah k našemu vnitřnímu Já, naší duši a také ke kolektivnímu vědomí.
Jejich potíže upozorňují na problém v těchto hlubších rovinách, ve spojení se zařazením sebe do okolního světa.
U osmiček je obtížné stanovit konkrétní důvod jejich potíží.
V každém případě se nemají odstraňovat bez vážného důvodu, může to mít dopad na celkové zdraví člověka, tělesné i duševní. Člověku to může zkomplikovat přístup ke svému vnitřnímu zdroji, univerzálnímu vědomí.
Dnešní doba má za to, že nic podobného není třeba. Ale dávná moudrost východu učí následovat cestu srdce,
též J.A. Komenský upozorňuje na "ráj srdce". Meridián 8: srdce /tenké střevo, element ohně.
Příště chodidla...

VIRÓZY DNES

18. ledna 2017 v 17:18 | Iva
PROČ JSOU VIRÓZY TAK ÚPORNÉ A DLOUHÉ NĚKOLIK TÝDNŮ?

Dobrý den Ivo, ráda bych se zeptala, zda ve svém okolí se setkáváte s lidmi,
kteří trpí virozou. Mají celé dny 40-stupňů horečky doprovázené velkými průjmy,
naprostým nezájmem o vše jako je jídlo, chuť do života, cokoliv dělat.
Naprostý nedostatek energie, až stav naprosté apatie.
Jako by existovali v nějaké mezi-fázi , žijí a nežijí.
Díky za odpověď.

Dobrý den.
Odpovědí na Vaši otázku je můj osobní pohled, bohatý na zkušenosti z denní medicinské praxe.
Cokoliv se nyní vyskytuje na této planetě po roce 2012 mění zásadně a rychle svoji vibraci.
A to nahoru, směrem od hustoty k jemnohmotnosti.
Takže se to týká jak lidských buněk tak i virů, které zde kolují.
Chemické léky byly vyrobeny ve staré hustější vibraci, tudíž vlastně dnes moc nefungují.
Viry tak mnohé bez rozdílu uloží do postele a znehybní, jelikož jim jejich mysl nedovolí zvolnit,
zpomalit nebo dokonce zažívat něco tak pro ně "líného" jako je nic nedělání a pouhé bytí.
A tak se prostředkem stávají viry, důsledkem nemoc a účelem tohoto celého procesu
zastavení a přestavba jejich levo-hemisferického myšlení a způsobu vnímání života.
Lékem se pak stává čas a klid. Pro tyto workoholicky nepostradatelné je takový stav doslova peklem.
Bohudík! Po ně... Oni to tak sice nevidí, ani nemůžou, ale jedině tak se mohou přelaďovat jejich buňky
a celý nervový systém. Směrem k rozvoji hemisféry pravé a následnému vyrovnávání obou hemisfér do středu.
Proto taková viróza probíhá na úrovni úplné apatie, dotyčný "nemůže vůbec NIC". Bolí ho vše, kůže i vlasy na hlavě.
Postihuje často jedince velmi neochotné k jakékoliv změně.
Také hrdiny, kteří přesto nejdou do postele, nacpou se léky třeba s lidocainem,
aby se necítili už vůbec, pak většinou upadnou a ještě se více zraní,
anebo úplně zkolabují, ztratí vědomí. Na chvíli vypnou, dojde k resetu.
Poté, co jsou hospitalizováni a prošetřováni od hlavy k patě, většinou lékaři k jejich nelibosti něco objeví.
A mají přesně to, čeho se nejvíce děsili. Ztrátu toho, kým dosud byli.

Všechny duše sem nyní přišly projít transformací a tak se to děje,
i když většina lidí netuší, o co běží.
Formou transformace je tedy i nemoc- boj,
kdy skrze živel ohně, zánět-symbol vzdoru, neschopnosti změny,
orgánově skrze plíce (virové zápaly plic, bronchitidy, chronický kašel, ztráta hlasu)
nebo tlusté střevo (bolesti břicha, průjmy a křeče nebo zácpu, hemeroidy)
dojde k šanci pochopit smysl toho všeho.
Symbolem je psychsomaticky vyjádřená nesvoboda vůči sobě,
nekomunikace s vlastními pocity, přehnaná touha mít vše pod kontrolou
a neschopnost opouštět minulost.
Nepřichází-li pokorné přijetí toho, co se nyní děje,
jejich "Vyšší Já" si pozve do života VIRY.
Tak by byla na místě spíše pokora a vděčnost. iva.

ZDRAVÍ JE HLADINA VAŠÍ ENERGIE

10. března 2016 v 10:36 | Iva

Zdraví je hladina, v níž je vše v nás v rovnováze.
Mnoho lidí si přeje jediné - být zdráv.
Nakolik je iluzí názor, že jsem zdráv, pokud mě nic nebolí, nechodím k lékaři nebo vypadám dobře? Kde vzít jistotu, když mysl potřebuje důkazy? A tak jí to potvrzujeme a dokazujeme vyšetřováním, diagnostikou, přesto si v hloubi nejsme jisti.
Normativa této společnosti natolik zakřívila pohled na zdraví, že je velmi těžké se v tom orientovat.
Stejnost, omezenost, lhostejnost a mentalita oběti nás drží ve strachu, který je živnou půdou nemoci.
Je třeba se dostat k informacím, které nám umožní zdraví pochopit.
UZDRAVIT SE, JE ODVAHA A OSOBNÍ SÍLA VYSTOUPIT Z FREKVENCE, KTERÁ UMOŽŇUJE NEMOC.
Musíme začít měnit vše daleko hlouběji. Nad fyzičnem, emočnem a mentálnem. Tam leží spouštěcí mechanismus. Frekvenci zdraví nám umožní naše VĚDOMÍ. Uvědomím-li si v každém okamžiku hladinu zdraví a rozhoduji-li se pro ni, nelze být dále nemocen. Největší překážkou většiny z nás je čas a upoutanost na něj. Když to trvá, není to hned vidět, tak to asi nefunguje... A tak skáčeme jako figurky zprava doleva a zkoušíme vše, co je na trhu dostupné. Ať to stojí kolik chce, vždyť to "dělám pro zdraví". Tato iluze nás brzy unaví a my zase čekáme až někdo další vymyslí zázračný lék na zdraví.
Co potřebují naše buňky pro svůj chod a co je řídí? Je to naše DNA, v níž jsou zakódovány informace pro buňku. Mnoho z nás nemá potuchy o tom, že by obyčejný člověk (tedy jeho vědomí) do tohoto mechanismu byl schopen zasahovat. Poslední výzkumy ruských a amerických vědců, kteří se konečně nebojí propojovat ducha s vědou, to dokazují. Příklady pokusů tzv. fantomové DNA nebo formování buněk zvukem jsou předlohou pro mnoho z nás, co cítíme fascinující cestu, jak být zdravý.
Bude přibývat lidí, co půjdou takovou cestou, bez podpory medicíny, farmacie a pojištění. Tím poroste i kolektivní vědomí lidstva a přijde okamžik, kdy se převáží misky vah a nemoci budou postupně mizet. Tito lidé budou odvážně razit cestu, která je pro mnohé nepředstavitelná. Důvěra v sebe, ve svojí sílu, v moc se rozhodovat a být zodpovědný, věřit si, že to co dělám, je pro hladinu zdraví TVOŘIVÉ. Být zdravý není konstantní stav, mění se každým okamžikem a stále vibruje a mění frekvenci. Je vlastně naší ženskou podstatou- obsahem, propojenou s mužskou podstatou formou fyzického těla.
Komunikují spolu natolik, že obsah tvoří formu a naopak, vše je harmonické a v synergii. Zdravé.
Více na středeční přednášce 16.3. 2016 PSYCHOSOMATICKÁ MEDICÍNA na Akademia centru UTB Zlín v 18 hodin. iva

PSYCHOSOMATIKA Z PRAXE 4

24. ledna 2016 v 17:42 | Iva

TÉMA: VZNIK NEMOCI

My to máme v rodině... Hraje roli genetická predispozice nebo nemoc vzniká způsobem našeho života? Proč se u někoho projeví nemoc předků a někdo nemá sebemenší náznak, že by tou či onou rodovou zátěží trpěl? Tímto článkem shrnu jaké mám poznatky a zkušenosti u klientů a pacientů z ordinací, kde jsem léta praktikovala. Už velmi staré léčebné techniky věděly a šamané toto používají dodnes, že i otevřené zranění má původ mnohem hlubší, než pouze ve fyziké rovině. Současná medicína se ne vždy dokáže dívat takto zeširoka.
Při terapeutické tandemové práci se svým partnerem toto poznání s úspěchem využíváme. Přes spouštěcí bod citlivosti či bolesti dáme impuls energetické dráze, ta nás vede přes orgány až do místa blokované buněčné paměti, kde kdysi klient porušil přirozený řád své existence natolik, že zde zůstala trvalá stopa, kterou si pak nese celý čas sebou. Po odbloku se změní vibrační energie v těle natolik, že opraví paměť buňky v daném čase a vlna energie se vrací zpět do spouštěcího bodu místa bolesti, přes orgány a danou dráhu a vše se uvolní. Je to zázračné v tom, že oba jako průvodci klienta vedeme a on se ozdravuje sám. Stane se v té chvíli vědomým a má možnost ochutnat stav zdraví a energetické plnosti. Vlastně jenom "pustí obrovské napětí", které překóduje narušené buňky v těle.
Buňka potřebuje přirozenost i řád k tomu, aby fungovala.Jestli jste měl někdo možnost vidět v krevním nátěru zdravé buňky, nemyslím počítat krevní obraz, ale vnímat je. Jsou pravidelné, navzájem ctí prostor sousední buňky a přesto se každá soustředí sama na sebe. Jsou tiše svobodné a působí čistě a lehce. Kdežto buňky nemocné jsou zdeformované, navzájem se spolu perou o prostor, přetlačujou se, jsou těžkopádné, pomalé a hlučné. Bojují. Zde je počátek a zároveň konec všeho.
Nechci brát iluze lidem, co si myslí, že přirozený řád končí zdravou stravou a pohybem, ani naopak netkví v přílišném šetření se a povalování ani v meditování. Tajemství je v uvolnění na všech úrovních zároveň. Je nutné mít informace a chápat synchronicitní propojování, aby se výsledkem stalo uvolnění i dalších rovin.
A to je jádrem problému, který se děje dnes na scéně klasických či alternativních léčebných metod. Jsou příliš oddělené a zápasí spolu, nespolupracují. Nepleťte si to s tzv. kolečkem "bolí mě záda" - praktik, ortoped, neurolog, rehabiliťák a nic se nezjistí, tak se nasadí psychofarmaka... Pak se teprve hledá alternativní metoda a to už je vyčerpanost klienta na hodně vysoké úrovni a víra v uzdravení skoro na nule.
Posledních pár let dosahuje planetární energie vysokých vibrací a to zároveň způsobuje stále rychlejší čištění buněčné paměti. Proces spouští potíže nejdříve u těch citlivějších. Čeká to všechny, není kam utéct. Mnoho lidí to neunese. Protože potlačit anebo vytěsnit to už nebude možné, vysoké vibrace na planetě to hned rychle vysypou zpět na povrch. Lidé mají těchto starých zranění plná těla, ve svalech a nervových drahách je jich nejvíce. Jednotlivé metody to samy neošetří a tak je otázkou času, aby lidé začali propojovat. Psychosomatika je první vlaštovkou, další je jiný pohled na náš mentální svět a pomalý konec pouze levohemisférického vnímání, ten stojí za emoční sférou. Energetická medicína by v budoucích časech měla vše zastřešit. iva

PSYCHOSOMATIKA Z PRAXE 3

17. ledna 2016 v 21:27 | Iva

TÉMA: NOHY

Co znamenají pro lidské tělo nohy, pocítí každý člověk, když se nepostaví na nohy, nemůže chodit, kulhá nebo cítí bolesti při každém kroku. Nohy jsou našimi komunikátory se zemí, našimi kořeny a také dopravním prostředkem, pomocí kterého se přemísťujeme z místa na místo. Jsou našim dolním pólem a vyjadřují v projeveném světě mužský princip. To, jak si v životě stojíme a taky jak moc činíme. Jak dokážeme ctít kmenovou sílu našeho rodu, národa či člověka jako takového. Představme si situaci, kdyby všechny medicínské opravy, kovové výstuhy a náhrady najednou nebyly, kolik lidí by to zastavilo v jejich žití. Zraněné nohy mají tedy ti lidé, kteří nemají v rovnováze postoj k něčemu vztahujícímu se k pohybování.
Chodidla - na ta se dívám jako první, zároveň do očí a na zuby. Prozradí o člověku většinu. Zdeformovaná chodidla, haluxové prsty, propadlá klenba říkají mnoho o tom, jak člověk neumí jít svým životem ve směru, lehce a pružně.
Kotníky spojené s ledvinami vypovídají o vodním hospodaření a postoji k emocím ve vztazích.
Lýtka odrážejí stav našich střev a emoční zranění naší sebehodnoty. Křečové žíly a jejich záněty, dnes časté u žen i mužů, prozrazují snahu mít nad vším kontrolu, ostražitost vše obsáhnout, aby... to zrcadlí nedostatek důvěry v toku událostí (žíly-cesty krevního řečiště), vnitřní konflikt v plynutí (zánět) a chybějící přirozenou radost ze života (krev). Čím větší koncentrace jen mentálním směrem, tím hustější krev a sklon i tromboflebitídám a emboliím.
Kolena jsou o pokoře (na kolenou prosím...) a o tom, jak máme rádi změny. Vyhýbáme-li se změně, posunu v něčem naše kolena vyhýbají směru, noha se zkracuje a má tvar luku. Menisky praskají, chrupavka mizí a noha stárne rychleji.
Kyčle a jejich artróza jsou snad nejmódnější diagnózou posledních let. Jsou odrazem naší umíněnosti a lenosti, i když se objevují u velmi fyzicky aktivních lidí. Lenost je charakteru duchovního posunu, určité moudrosti ze zkušeností. Tito lidé často velmi lpí na všem zavedeném, jsou konzervativní a nepružní. Je to dáno meridiánem žlučníku (umění se dobře rozhodnout), který zde prochází a právě místo trochanterů stehenní kosti tak zeslabuje - špatná výživa místa, odvod toxinů a překyselení, což jsou artrotické příznaky. Ani chondroprotektiva moc nepomůžou. Pro choleriky špatná zpráva, co se artrózy týče. Pohyb ano, ale i v duchu! iva


PSYCHOSOMATIKA Z PRAXE 1, 2

9. ledna 2016 v 9:42 | Iva

TÉMA: KREV

To, jak moc je člověk naživu, určuje kvalita jeho krve.Tu tvoří červené krvinky, složené z tzv. hemů. Jeden HEM vypadá jako dvojpyramida a kolem jeho šesti vrcholů se torzně točí jako řetízky- šest molekul železa. Je to taková úžasná hra posvátné geometrie v nás, ...aniž si to uvědomujeme. Aby se vše dělo "jen tak", přirozeně, je třeba BÝT LÁSKOU. Energií, která tvoří život. Proto všude, kde není s krví něco v pořádku chybí láska - špatné prokrvení tkání, nedokrvování mozku, anémie, poruchy srážlivosti, krvácivost, leukemie a jiné. Takto nemocní lidé nemají "šťávu", jsou bez energie, apatičtí, často manipulují druhé přes svou roli oběti a učí nás ostatní toto uvidět, abychom to nemuseli prožívat sami. Projeví-li se neláska až v kvalitě krve, to je na fyzické úrovni, tento člověk se sám zraňuje velmi dlouho na úrovni svých emocí a myšlenek.To však velmi dobře ukrývá a nikomu toto své tajemství neprozradí.Takto si zablokuje své třetí energetické centrum-solar plexus a nepustí energii výš, to je do centra srdečního. Žije tak bez upřímnosti k sobě, bez pravdivosti, v kleci, od které má klíč jen on sám. Tam kde není láska, není život a projeví se hematologicky. iva




TÉMA: HLAVA

Z psychosomatického pohledu zde můžeme zařadit především bolesti hlavy a závratě. Začít toto téma nelze na fyzické úrovni, neboť u většiny migreniček lékaři příčinu bolestí neodhalí. Druhá emoční úroveň bolesti spouští, je totiž naším prostorem pro sebetrestání. Rozhodujícím spouštěčem je jednoznačně úroveň mentální, to je lpění na určitým myšlenkových vzorcích, které ani nemusí být naše, ale my jim nevědomě dáváme pozornost. Na čtvrté úrovni- energetické tak v sobě stále vytváříme jakýsi vír nezpracované energie. Tato energie je jangového charakteru, bude se tedy projevovat na neurologické úrovni právě bolestmi hlavy a závratěmi. Tyto patří pod dráhu jater a tak jejich pomocník žlučník energii rozvede po své dráze. Největší hustota této dráhy je právě na hlavě. Obranou organismu někdy bývá velmi nízký krevní tlak a anemie, dejme tomu, že duše dává vědomí šanci k pochopeni, jinak by takto nezpracovaná energie explodovala velmi brzo. I když z praxe se podivné zkraty a poruchy vědomí, neuro-vegetativní tetanie, pseudoepilepsie a mozkové mrtvice objevují stále častěji i u velmi mladých jedinců.
Člověk je bioenergetický. Jeho tělo je nástroj k průtoku energie jangové (kosmické) a jinové (zemské), tyto se mají mísit a zároveň tělo udržovat v rovnováze. Nemáme-li dostatek poznání a zkušeností o chodu lidského organismu, nemoci nám dávají šanci vše pochopit a změnit situaci směrem ke zdraví.
Migrenózní a jiné bolesti hlavy jsou nezpracovaná energie v oblasti hara tj. druhé čakry. Tam se kumuluje naše sexuální energie a to jak ji zpracujeme dál. Ve vztazích k sobě, druhým a oblasti naší hojnosti. Vše je o pocitu nedostatku někde hluboko v nás. Ženy, které nejsou spokojené v oblasti sexuální, většinou budujou hojnost materiální nebo duchovní, dokonalost pouze zvenčí, kterou pak mají často přehnaně pod kontrolou. Po orgasmu, takovém, který je jako neřízená raketa létící někam do kosmu, jenom v hloubi duše sní. Je to jejich velké tajemství. Jenom ony si ho mohou splnit. Je to o důvěře, odevzdání se neznámému, o tom pustit se. Opustí tak i závratě a bolesti hlavy.iva

 
 

Reklama