Skupinové cesty

SLOVANSKÉ SLUNCE

24. června 2018 v 0:00 | Iva
LETNÍ SLUNOVRAT 2018 "SLOVANSKÉ SLUNCE"


Píše se 21.červen 2018, onen vrcholný den roku,
kdy Slunce vystoupí na obloze nejvýše
a je ve své největší síle.
Co může takovýto den současnému člověku přinést,
k čemu to vše, proč se tím vůbec zabývat?
Už dobře víme, že mnoho z nás začalo vnímat realitu
podstatně jinak nežli dříve.
A právě prožití slunovratového dne v přírodě
ve společnosti živlů je jednou z příjemných cest,
jak novému vnímání časoprostoru více porozumět.


Místo, kde se letos oslava Slunovratu konala,
můžeme nazvat "Pupkem" na Křibských pasekách.
Pod posvátným stromem nad zlínskou Březnicí,
jsem dostala svolení a tak jsme tam společně mohli
strávit nádherné sváteční chvíle prvního letního dne.
V jedenáct hodin se nás na kopci sešlo jedenáct,
2+0+1+8. Já s partnerem,
jedno ještě nenarozené dítě a osm probuzených žen.



Toto nádherné ženské místo nad Zlínem může být nazváno pupkem,
protože z něj lze pozorovat vzájemné propojování jednotlivých,
velmi energeticky významných míst.
Tak jsem SLUNOVRAT letos pojala jako SLOVANSKÉ SLUNCE,
které se prostřednictvím vyzařujících paprsků,
dotýká osmi úžasných míst, prastarých hradišť,
ať už s druidskou, keltskou nebo praslovanskou tradicí.
O všech osmi z nich budu postupně psát,
všechny je dobře znám a vím, jak chutnají jejich energie.
Postupně jsem s nimi slunovratníky seznámila a ukázala je,
viditelnost byla dobrá, a tak se každá z žen
mohla stát zástupkyní jednoho z nich.


Na severovýchodě se tyčí mocná beskydská Kněhyně,
východně pak leží Hradiště Klášťov
a provodovský starokeltský Rýsov,
jižně slovanské Hradiště pod Javorníkem v Bílých Karpatech,
jihozápadně Pálava se Svatým Kopečkem
a chřibské Hradiště Svatý Kliment,
na západě prostějovské opidum Protivanov
a severně za zlínskou Tlustou horou opidum Svatý Hostýn.




Posvátný strom HRUŠEŇ, zde svým mohutným spirálovitě
rostoucím kmenem připomíná spíše ochranný deštník
nad krajem. Je mocnou dominantou, zdaleka viditelnou,
prohlášenou lidmi za památný strom.
Okolo hrušně roste spousta jahodí
a šípkových růží, jakoby čeleď růžovitých,
tady udržovala posvátnost ženských energií Venuše.
Hrušeň je léčivá, označená jako mocný pomocník
při očistě, ke zbavování se jedů v těle.
Čistí ledviny, střeva, kůži a posiluje srdce.
Díky ní dochází k inovaci mužské energie,
zlepšení vztahů a propojení polarit.


Během úvrati ve 12.08 hodin jsme uctili živlovým obřadem
Slunce a poděkovali matce Zemi.
Hrušeň tak nyní spojovala jako vesmírný portál Zemi a Slunce,
příjemně stínila a my mohli vstřebávat vše prožité,
meditovat, hrát na nástroje,
i když chvílemi hrál za nás vítr,
jen bylo nutné mu nástroje správně nastavit.
Chvílemi se ozývaly tóny hudby sfér,
což pro mě znamenalo vrcholný zážitek celého obřadu.
S poděkováním a darem tomuto místu,
každý sám za sebe,
jsme pomalu odcházeli naplněni až po okraj.
Děkuji všem, byli jste skvělí.







PÁLAVA LEŽÍCÍ, STÁLE ŽIVÁ A ROZHODNĚ NESPÍCÍ

7. května 2018 v 23:03 | Iva



PÁLAVO, úžasná zářící BOHYNĚ MORAVY...
Krajino slunce, vína a čarovných kouzel,
opojný koktejl Tvých jinových energií otevře srdce každému,
kdo si toto uvolnění jen malinko dovolí.
Uvádíš celou naši bytost do absolutního středu,
to proto nás tak velmi přitahuješ...
A přesto nás vždycky dostaneš Pálavo,
patří Ti tedy od srdce PODĚKOVAT!


Této nádherné vědomé dámě nohy omývá Novomlýnská nádrž,
o kterou si sama krajina energeticky požádala.
V dávných časech tady okolo bylo Pannonské moře,
některá dna zdejších rybníků tvoří původní mořské usazeniny,
léčivé bahno, máte-li štěstí, naleznete tu i škeble.
Klima jako by zde stále zůstávalo, vzduch voní jako ve Středomoří.
Po moři zbylo široce rozlité koryto řeky Dyje, která okolím Mikulova
ještě dlouho protékala a držela tak svým mohutným tokem
energii kraje, tvořící jeho úrodnost a štědrost.
Voda se tak stala důležitým aspektem napájení krajiny energií.
Tuto funkci vodního elementu nyní navozuje vodní plocha Nových mlýnů
a dotváří tak ochrannou apsidu-vějíř pro celou oblast kolem Pálavy.
Po původním korytu řeky Dyje zde zůstaly jen rybníky a jezera
a vy jejich odlesky můžete pozorovat z hřebenů vršků nad krajinou.


Podíváte-li se na celý masiv Pálavy pozorně, uvidíte ji jako klidně
ležící dámu v krajině, která směřuje hlavou k východu.
Na její stydké kosti jsou položeny Dívčí hrady, které nese s ladnou lehkostí.
Zde ukrývá jako každá žena svoji největší vnitřní sílu.
Postavíte-li se tam nahoře, tak tu pánevní sílu jistě ucítíte.

DÍVČÍ HRADY

Její dlouhé oblé bříško, plošina Děvín, ukrývá na hřebeni
Schránu vědění moudrých Strážců, kterou právě sem
přinesli kněží Bílého bratrstva pod vedením Skylia ze Starého Egypta.
Není fyzická, nelze ji vykopat jako poklad,
je třeba se vyladit do určité hladiny vědomí
a informace si Vás samy naleznou.
Prostorný hrudník Pálavy je samá skála,
tak jako má člověk hrudní koš,
skály chrání a stráží důležité orgány srdce a plíce.
V harmonickém sladění mezi polaritami
muže-plíce a ženy-srdce,
v pravidelném rytmu dechu a tepu života,
udržují celou bytost naživu po věky věků.


Lidské tělo obsahuje tři klenby,
na chodidlech, bránici a lebeční klenbu.
Když člověk nepoznává život směrem nahoru,
jeho klenba se často propadá, mělce dýchá
nebo ho bolí chůze, tak se raději nehýbe.
Bránici Pálavy tvoří Soutěska, i ta má svého Strážce,
odtud dobře uvidíte na obě strany, zcela vyváženě.
Kolmo na ni navazuje dvojitý vrch Obora,
představující vnadná ňadra Pálavské Bohyně,
v jejím podpaží objevíte schovaná a tajemná místa
jako jsou Špunt nebo Martinka,
kde vám připadá, že tudy proudí život radostně,
stejně jako pročištěnou lymfou.

POHLED Z OBORY

MARTINKA

V TÓNECH JE SÁM ŽIVOT

ŠPUNT

V PODPAŽÍ SPOLU

V hrdle každého z nás leží důležitá hormonální žláza,
která je naším obranným štítem.
Právě štítná žláza je o schopnosti obhájit se,
nebát se vyslovit nahlas, kdo skutečně uvnitř sebe jsme.
Zde u ruiny Kaple sv. Antonína, která leží v hrdle Pálavy,
jsme se pod starým bukem vylaďovali,
aby nás odvaha otevřeně o sobě mluvit neopouštěla.
Karty silových medicinských zvířat o nás prozradily mnohá tajemství.


Její roztažené ruce v poloze odevzdání se, ji plně napojují na Matku Zemi
a zároveň se odevzdávají nekonečnému vesmírnému toku.
Tímto souladem ruce Pálavy vyživují okolní vinohrady,
které pak skrze láskyplnou péči vinařů, vytváří dary kraje.
Je jím jiskřivý mok, rozvazující jazyk duše a otevírající naše nitra.

KLENTNICE

V oblasti pálavského krku leží Klentnice,
tato komunikační čakra pálavské bytosti,
z ní dělá nejfrekventovanější část Pálavy.
Stále je zde plno a živo jako ve včelím úle.
Jižně od Klentnice mezi lesy v oplocené oboře
zbudovali geomanti v roce 2005 silový kamenný kruh,
jako transformační akumulátor energií pro Moravu.
Budu o něm psát později.
Dostáváme se pomalu k hlavové části Pálavy.
Na její bradě stojí Sirotčí hrádek a vytváří tak spojnici
mezi Pálavským masivem a Tabulovou horou.
Ta představuje protaženou lebeční část-mozkovnu,
známe ji také pod názvem Stolová hora.

STOLOVÁ HORA OD KOČIČÍ SKÁLY

OD KAMENNÉHO KRUHU

Pálava je bytostí vědomou,
která prostě "VÍ" jako moudrá královna.
Její hlava nese tedy korunu,
vytváří ji tvarově právě město Mikulov.


NAD MĚSTEM

Zleva korunu Pálavy napájí dutá skála Turold s krasovými jeskyněmi.
Je levou mozkovou hemisférou, jež řídí pravou stranu těla.
Její rozumová strana, jež dřímá v pravé ruce meč,
nejen vládne, ale také seká hlavy.
Proto naleznete vpravo od Klentnice kopec Smrtihlav.
Klentnice je pátou komunikační čakrou- jedinou tvorby schopnou.
Představuje její sílu rozhodnutí, umění promlouvat
anebo mlčet, odmítnout nebo odvahu rázně činit.
V tomto směru místo bohatě energeticky sytí rovněž pyramida na Slunečné.


Z pravé strany její hlavy leží magická ženská hora Svatý kopeček.
Na dlouhá staletí si jej vypůjčila církev pro své účely,
pod touto vrstvou však zůstává čistá vědomá ženská energie,
které to nijak neubralo na její živosti a síle.
Místo celého oblíku ovládá stejně jako pravá mozková hemisféra
ženský pól, tedy levou stranu těla.
Je jejím vnitřním věděním, intuicí, moudrostí a zároveň citlivostí,
zranitelností, mateřkostí i dětinskou nevinností.


Vyváženost obou hemisfér vytváří ve svém středu okamžitou aktivaci epifýzy.
Za tu bychom mohli považovat skálu uprostřed města,
na níž je chytře postaven Mikulovský zámek.
Pokračovali bychom od zámecké zahrady dál směrem do Rakouska,
napojili bychom se dál na zemskou linii menší pyramidy Sudmahrenkreuz a
další vrcholek, na němž stojí hrad Falkenstein.

NA PLATU PYRAMIDY RAKOUSKO

FALKENSTEIN

Tento kraj miluji a silně mě přitahuje,
umožňuje mě být plně sama sebou,
moje bytost v těchto končinách prožívá
podobný život už poněkolikáté.
Také proto jsem se letos rozhodla právě tady
uspořádat čtyřdenní workshop pro skupinku
jedenácti (2+0+1+8) nadšených lidiček,
zajímajících se o sebepoznávání i
o putování po silových místech u nás.


Podařilo se mi propojit úžasnou krajinu,
s načasováním středu mezi jarní
Rovnodenností a letním Slunovratem,
spolu s dobou velkých transformačních změn.
A tak právě Valpružinu noc z 30.dubna na 1.května,
jsem pojala jako rituální příležitost mystického
propojení dvou základních principů
uvnitř každého z nás.
Prožili jsme ji v místě k tomu přímo stvořeném,
a to v kamenných základech Staroslovienské rotundy
IX. kostela v prostorách Mikulčického Hradiště.
Pocity, ne snadno popsatelné slovy,
zůstanou tak navždy vepsány do našeho nitra.
Dále je třeba se jen "rozhodnout" dál to ŽÍT!


Blížíme se k polovině roku 2018,
roku Zemského psa.
Toto vznešené zvíře dokáže varovat
před blížícím nebezpečím,
ztělesňuje tak jemnost nejlepšího
přítele a polodivokou energii
strážce území. Pes dokáže hluboce
a soucitně chápat lidské nedostatky.
Přebývá v něm moudrý duch,
který si přeje pouze sloužit.
Medicinským aspektem psa
je tedy věrnost svým pravdám
a nastartování intuice, která nás povede
k vyjádření sebe a vymezení svého území.


Letos je vše prožíváno především ve hmotě,
což znamená, že je nám to hojně dopřáváno
prostřednictvím našich smyslů.
Cítíme to silně, bolestivě anebo blahodárně...
A to v situacích, které si ne vždy přejeme prožívat.
Stará moudra praví, že vždy na konci časového cyklu,
když se zcela bortí daný systém,
probouzí se podvědomí a na světlo
vylézá náš vlastní stín.
Najednou jasněji vidíme,
kolik iluzí je v našich životech.
Není to vůbec lehké,
konfrontace probíhá naplno
a my sotva odoláváme.
Jako by nebyl prostor si vydechnout,
pojetí času a jeho vnímání
nabírá téměř tryskovou rychlost.
Ve dne v noci energie frčí naplno,
tlak na naši nervovou soustavu je tak obrovský,
že jsme doslova nuceni se některým situacím
odevzdaně poddat a některé raději rychle
vypustit ze svého života úplně.
Vše se filtruje, odděluje se zrno od plev.


Na konci zbude jediné,
a to MY SAMOTNÍ V RYZÍ PODOBĚ.
TAKOVÍ, JACÍ UVNITŘ SKUTEČNĚ JSME.
Rozbaleni a pročištění od tajemství,
zbaveni ne vlastních programů a zlozvyků,
schopni si mocně tvořit svůj život,
s pochopením obou polarit v sobě,
naplněni svobodnou vůlí
milovat život bez podmínek.
Být v souladu s vesmírným tokem.
Stát se láskou!!!
Končí tím dlouhé a marné období
nekonečného hledání lásky ve vnějším světě.
Tam je možné spatřit pouze projekci lásky v sobě.


Krajiny Pálavy je prosycena ženskou energií,
tolik potřebnou pro tento čas probouzení.
Díky mé terapeutické praxi se s tímto tématem
setkávám prakticky stále denně.
Probuzením ženského principu v nás
vše začíná, bez rozdílu jsme-li žena nebo muž.
Je úplně jedno, nazýváme-li tento princip duší,
intuicí, citlivostí nebo stínem.
Když k tomu dojde, začíná doslova tanec.
Dlouho uvězněná vnitřní žena je po probuzení divoká,
doslova běsnící až mstivá, když se dostane ke slovu.
Je třeba ji přesto přijmout takovou jaká je, bez hodnocení a soudů.


U mužů to bývá často formou nemoci či setkáním se smrtí
nebo jim do života vstoupí "jiná žena" plná inspirace,
milenka, malé dítě nebo i zvířecí duše.
Tento střet s přítomností a totální ztráta kontroly
jim nečekaně otevře srdce, naráz je zcitliví.
Tímto otevřením dosud neznámého světa teprve vše začíná.
Proces postupuje tělem směrem shora dolů.
Teprve pak dojde k očistnému procesu spodních částí břicha,
pánve a nohou, někdy bohužel stále s hladinou energie
na hranici života a smrti.


U žen postupuje proces tělem opačně,
to je vzestupně od Země nahoru.
Vše se čistí od nohou, v postoji k sobě,
ženu to nějakým způsobem skrze bolesti zastaví
v cestě dosavadním životem.
Přes pánev a orgány v ní uložené si žena má uvědomit,
jak se jako žena v sobě cítí
a také jak je jako žene ctěna svým mužem,
jak dokáže odpouštět a opouštět,
umí-li umírat a znovuzrodit se.
Až po tomto procesu se skrze centrum solaru plexu
sladí všechny spodní čakry,
otvírá její srdeční centrum
a nakonec se dostředivě vše seskládá ve všech čakrách.
Prožíváme všichni doslova vnitřní válku,
bitvy se odehrávají v závislosti na naší moudrosti a nadhledu,
míry sebelásky, důvěry a úcty k sobě.


Ubytovali jsme se tedy v Mikulově,
přímo na úpatí ženské hory,
kdy skála Svatého kopečku ústí přímo do sklepních
prostor rodinného penzionu.
V tom domě sídlí starý ženský duch,
vám se při vstupu v hrudníku rozhostí klid
a v pánvi pocit bezpečí.


Odpoledne jsme vystoupali na Tabulovou horu
a dlouho meditovali v místním lomu (uvnitř hlavy této Bohyně),
právě na téma probuzení ženského principu.
Archetypy ženy tak postupně vystupovaly ve svých rolích,
pro nás skvělá příležitost si je v sobě uvědomit
nebo je dokonce teprve začít objevovat.
Mnohým z nás to vhánělo slzy do očí, ani nás nenapadlo,
kolik lásky ještě mnohdy chybí té malé princezně v nás,
jak málo přirozenosti je v nás jako matkách,
jak naše čarodějka spíš manipuluje než očarovává
a naše vědma se teprve rodí.


Vydali jsme se na cestu a pomalá bosá chůze po platu hory
až k Sirotčímu hrádku nás nádherně uzemnila.
Západem Sluníčka, pozorovaným z Getsemanské zahrady
Pod Olivetskou horou v Mikulově jsme uzavřeli den,
věnovaný ženskému principu.

CHŘIBSKÉ PUTOVÁNÍ

28. října 2017 v 14:51 | Iva

To ráno déšť od noci pravidelně klepal na okenní římsy
a já byla postavena před zásadní rozhodnutí.
Vyrazit s lidma i do takového nečasu?
Všechny moje akce nejsou pouze putováním krajinou
v dešti odolném oděvu, je třeba se párkrát zastavit, postát nebo posedět.
Požádala jsem tedy o napojení na živly a dál nechala vše plynout.
Vsadila jsem na to, že záměr je zadán správně.
To co následovalo, jsem jen užasle sledovala.
V Uherském Hradišti se k nám přidali další lidé a déšť začal pomalu ustávat.
Když jsme společně vjeli na úpatí Chřibů, bylo to jako vstoupit do pohádkového příběhu.
Vše ztichlo, rozbřesklo se a začal koncert neskutečných variací barev.
Takový kontrast všeho kolem jsem už dlouho nevnímala.
Mlha se líně vznášela nad krajinou, vše bylo opláchnuté a živé.



Natěšení jsme vystoupali na první pahorek a vnímali, co s náma krajina dělá.
To místo dobře znám, je silně uzemňující. Některým se točila hlava
nebo se jim měnil pocit v nohou. Každý si táhl kartu pro tento den.
Padala slova jako vděčnost, pozornost, záměr, být v souladu, nesoudit, milovat.
Bloky v první čakře nám často nedovolují být pevně nohama na zemi.
Práce v přírodě s rodovými kořeny je vždy silně magnetizující.
Živel ZEMĚ se probudil. Objevily se zvláštní pocity.
Cítili jsme se být nahoře a přesto schovaní pod stromy.
Stáli jsme jako v Chrámu pod nebesy.
Pocítili jsme dobře známý pocit bezpečí,
po kterém prahneme neustále jako malé děti.


Po hřebenu jsme pomalu listím zapadanou cestou mířili na Kazatelnu.
Ta v mlze působila jako koráb na moři. Zbloudilý, hledající cestu.
Posadili jsme se a hráli na nástroje. Tentokrát živlu VODĚ.
Bloky spontánně vystupovaly na hladinu, voda je pak mohla snadno odnést.
A my jsme toho právě tady mohli využít.
Odpuštění si všeho, na co jsme si vytvořili nesprávný pohled.
Posílit schopnost si vybrat to, co nás nejlépe vyjadřuje.
Nepotřebné vypustit a nechat odplout.
Kámen Kazatelny opravdu jako loď odvezl vše odevzdané z nás někam do mlhy.
Všem se vyrázně ulevilo a po cestě zpět jsme si zpívali a smáli se jako malé děti.
Byli jsme lehčí a šťastnější.


Do třetice nás čekal živel OHNĚ.
K tomu účelu jsem zvolila místo, které je jedním z nejstarších osídlení Velké Moravy.
Dole pod cestou k Hradišti Svatého Klimenta jsme se nejprve naciťovali
na původní tvar stavby. Nákres nám všem připomínal břicho,
dokonce těhotné i se zárodkem dítěte.
Keltské stavby často vyznávají silnou ženskou energii.
Tvar dělohy v nás inicioval pocit, že se v nás pouze pomocí
jiskry ohně, může zrodit něco nového.
Jen s ohněm, živou a opravdovou vášní máme skutečnou moc nad svým životem.
Oheň také spálí všechny pochyby a my dostáváme přirozenou schopnost sebeocenění.
Nechali jsme tedy v sobě hořet oheň.
Mezi mraky se na okamžik ukázalo Slunce.
Ucítili jsme obrovskou těžkost a únavu.
I naše vlastní Slunce vycházelo.
Všichni do jednoho jsme ve svých solarech něco vyčistili.



Nahoře v samotném Hradišti na nás čekalo delší zastavení,
bylo třeba spočinout. Kolem cesty jsme potkávali zbytky prastarých valů.
I my jsme v sobě prošli branou do srdce, do bezpodmínečnosti.
Tak jsme usedli v rozpadlých základech původního kostela.
Je zde dřevěná kaple a zvonice. Kříže ledabyle opřené o stromy.
Místo hlídají neskutečně staré a statné stromy, moudří strážci místa,
jejich kořeny mají podobu silových zvířat.


Být ve svém středu, přijmout sebe a nechat se nést na vlně života,
bez úsilí naplňovat s lehkostí svůj osud, který je třeba odžít tak, jak byl sepsán.
Cítili jsme na sobě, že jsme ušli velký kus cesty.
Putovat nemusíte daleko,
ale můžete jít do hloubky.
Kvantově narůstá prožitek z cesty i míst, které na cestě projdete.
Tím se i místo otevírá do hlubin minulosti.
Spojujete se s ním na jiné úrovni a ono komunikuje.
Čtvrtý živel VZDUCH je o přenášení, volbě slova, nesouzení.
Pracujete-li s posvátnou geometrií, víte že v případě oktaedru,
je možné něco od místa získat,
je třeba nezapomínat na vyváženost.
Zákon správné komunikace.
Znamená to odevzdat také dar tomuto místu,
jinak si místo vezme dar samo.
Stačí poděkovat, položit kámen nebo obejmout strom.
Na toto se zapomíná při cestách na místa s pyramidální energií.
Vše na Zemi tak zůstává v rovnováze.


Závěr našeho putování patřil místu KRÁLŮV STŮL.
Je kolem něj mnoho záhad,
stojí osamocen "jen tak",
zcela nenápadně u cesty.
Je popasán starým runovým písmem.
Kolem něj je utvořen kruh z dalších menších kamenů,
uložených přesně podle světových stran.
Je-li to dolmen k určování polohy Slunce nebo
se jedná opravdu o stůl pro krále a
korunovační místo českých králů,
není vůbec podstatné.
Mne KRÁLŮV STŮL oslovil již dávno
zvláštní jednoduchostí a zároveň majestátností.
Proč by symbolika nemohla naznačovat,
že to, co všichni hledáme, po čem prahneme,
je jednoduché, obyčejné,
v každém okamžiku objevitelné.

Snad SVATÝ GRÁL.

JAK UCHOPIT ONO NEUCHOPITELNÉ?
JAK NAJÍT DÁVNÝ GRÁL?
BEZ HLEDÁNÍ V ZASTAVENÍ MYSLI
VŽDY NA DOSAH TU STÁL.
NEUCHOPEN,BEZTVARÝ
A PŘEC LÁSKOU PŘETÉKÁ.
V "TEĎ" ČEKAJÍC,
AŽ UHASNE I PO NĚM TOUHA ODVĚKÁ
BEZ ÚSILÍ V LÁSCE ODEVZDÁN,
NALEZNE HO KRÁLOVNA I KRÁL!


Tím končí naše pouť.
Došli jsme až sem k poslednímu pátému živlu ÉTERU.
Byl odjakživa považován za spojnici všech živlů,
ve středověku utajovaný dvanáctistěn.
Je KLÍČEM k propojení všeho do jednotného celku.
Děkuji všem, co měli k této pouti odvahu. S láskou iva

CHŘIBSKÉ PUTOVÁNÍ

23. srpna 2017 v 17:14 | Iva

Chřiby- moravské středohoří tvoří kopečky, vrcholky nebo zbytky zvětralých skalisek.
Chřib rovná se pahorek, je překladem výrazu, podle něhož byl tento nejzápadnější výběžek Karpat nazván.
Tato oblast je historicky propojena s významnou obchodní stezkou,
která spojovala Baltské a Jaderské moře a také byla významnou mezinárodní
křižovatkou solné stezky z rakouského Solnohradu.
Proto zde vznikala mnohá osídlení a rozsáhlá hradiště již před 8. stoletím.
Chřiby jsou také územně spojovány s Velkou Moravou.
Čtyři kilometry od obce Modrá ve směru na Bunč se nachází kámen,
zvaný Králův stůl, který dosud jitří fantazii mnoha badatelů.
Králův stůl je blokem hrubozrnného pískovce spojovaný pověstí s panovníky Velkomoravské říše.
Byl skutečně opracován a bývá považován za megalitický dolmen, užívaný při Slunovratech.
Dle pověstí na něm spočinul král Přemysl Otakar I.
Záhadou tohoto místa zůstává, že u pískovcového Králova stolu vám přestane fungovat kompas...

Co bylo hlavní inspirací, že jsem pro podzimní putování vybrala právě Chřiby.
Mám ta místa ráda pro jejich ženskou energii, jezdím sem dlouhá léta,
nejvíce miluji vlhké a zamlžené chřibské lesy, čerstvě po dešti.
Pestrobarevnost a čarovnou magii lesů přináší právě podzim.
Nedávno jsem dostala darem knihu Janka Sedláře Průvodce krajinou vnitřní a vnější,
která je věnována především Chřibům a Bílým Karpatům, do kterých se vydáme na jaře.
Uvádím tedy malý úryvek z knihy, který plně se mnou rezonuje, a dovolím si Vás
jeho prostřednictvím na akci srdečně pozvat.


Na svých toulkách přírodou jsem si všiml, že cesta kterou kráčím, zrcadlí můj život.
Velmi často se mi stávalo, že jsem si nebyl úplně jistý, jestli kráčím správným směrem.
Jestli mé rozhodnutí jít právě po této cestě mě dovede k cíli.
Důvěřoval jsem však svému vnitřnímu hlasu.
Věděl jsem, že jít dopředu cestou, pro kterou jsem se rozhodl,
je pro mě daleko lepší, než stát na místě anebo se vracet nazpět.
Ještě se mi nestalo, že bych se vydal špatnou cestou.
Stejně tak je to v našem životě.
Věřím, že každá cesta má svůj důvod, něčemu nás má naučit...

SOBOTA 21. ŘÍJNA 2017 9-17 hodin
CELODENNÍ PUTOVÁNÍ CHŘIBSKÝMI PAHORKY

Iniciační putování doprovázené mými zkušenostmi z poutí a výkladem,
jak zacházet s vlastní energií, vylaďovat se pomocí živlových energií,
přírodou, stromy...
Doplním i léčivými frekvencemi harmonizačních ladiček a nástrojů přímo na místech.
Počet poutníků je stanoven na 12.
Rezervujte si prosím včas své místo.
Příspěvek: je cena jedné vstupní terapie, uhradíte bez zálohy až na místě.
Podrobné info osobně nebo mailem po přihlášení.

LETNÍ SLUNOVRAT 2017

22. července 2017 v 20:15 | Iva

Divoký a rychlý rok Ohnivého Kohouta je ve své půli,
jedna šedesátiminutová hodina se zkrátila na pouhou
pětačtyřicetiminutovku,
takže nic moc nedovouje dalekosáhlé přípravy na cokoliv.
Stejně tak to bylo i s letošním Slunovratováním.
Jedinou indicií bylo, že to bude spíše pouť.
Dovolovala to brzká úvrať a tím celý den před námi.
A tak jsme nasedli na vlnu a jeli.



Tentokrát se budeme toulat okolo Provodova.
Vyrazili jsme velmi brzy, ještě před šestou hodinou ranní,
abychom stihli nachystat obřadní oltář k úvrati.
Vystoupali jsme na kopec vedoucí ke Klenčovu.
Je to takový pupek, vidíte odtud Beskydy,
Hostýn a Kelčcký Javorník, Vartovnu, Klášťov,
Zlínskou kotlinu a Tlustou horu, Drahanskou vrchovinu,
Buchlov i Bílé Karpaty s Velkou Javořinou.
Říkáme tomu místu "U vlajky".


Slunce vstoupilo do úvrati v 6.35 hodin a my jsme se poklonili všem živlům,
vzdali dík Slunci, abychom nyní zpracovali vše vytvořené v aktivní polovině roku 2017.
Nastává sklizeň toho, co jsme zaseli.
Každý z nás tedy sám za sebe v meditativním stavu úročil své skutky.
Povalovali jsme se na nádherném místě, spojovali se s přírodou ajejími cykly.
Živly se honily kolem nás a hlásily se o pozornost.



Rituál byl velmi silný a tak jsme i díky brzkému začátku načerpávali energii
na další pouť. Mířili jsme po stopách starých a moudrých Keltů směrem na Rýsov.

CESTA ZA BOHYNÍ KNĚHYNĚ

22. července 2017 v 9:35 | Iva

Týden před akcí jsem se vydala načítat terén.
Velký Javorník, poslední vrchol Veřovických vrchů,
stojí v čele jako strážce celého beskydského údolí.
Ten den byla cesta na Velký Javorník zvláštní,
příroda sama v naprostém souladu a klidu kontrastovala s akcí,
která tady probíhala.
Vymysleli si ji lidé, vybíhají a sbíhají nahoru a dolů po dobu
24 hodin a tak pohledy do očí těchto "nadšenců na pokraji sil"
prozrazovaly mnohé,
stačí znát energetiku a řeč těla.
Příroda spolu s námi nevycházela z údivu.
Mnohokrát jsme si řekli, jak moc mohou být lidé odpojeni
od sebe samých i uprostřed živé přírody.
Na vrcholu hory, když jsem vystoupala na rozhlednu,
na mě však čekal neskutečný zážitek.
Na krátkou dobu přišel fleš a já spatřila krajinu v pradávném
obraze pyramidálního údolí s velkým městem.
Před očima se vytvářely spojnice siločar,
přesně geometricky daných a kopce spolu komunikovaly.
Došlo mi, jak velkou úctu a pokoru je třeba k Beskydům mít.
Byla jsem připravena vést skupinu a seznámit ji s horou,
kde eony let sídlí mocná Bohyně Kněhyně.

STRÁŽCE VELKÝ JAVORNÍK


POHLED Z VĚŽE NA ÚDOLÍ BESKYD

Týden na to se skupina sešla nahoře na Pustevnách a vydala se k prvnímu vrcholu.
Byla jím Tanečnice. Tato mladá, rozverná dáma, stále roztančená ve víru větrů,
nás přivítala s otevřenou náručí a zvědavosti, jaký je účel naší cesty.
Vytvořili jsme kruh a roztančili se také. Lehkost pocitů z imaginárního tance
nám pomohla lehčeji uchopit tak hutné témata, jakými kořeny, zakořenění,
vztah k Matce Zemi a ženskému principu v nás, jsou.






Pokračovali jsme vyladěni vzhůru do Čertova mlýna. Po mé inspiraci,
nacítit skutečně spojení s Matkou Zemí pomocí bosé chůze,
se téměř všichni zuli a vystoupali bosi až do sedla.
Hodně kamenitý terén a nerovnosti jako by pod nohama změknuly.
Doslova nás to vyhouplo až do sedla, ačkoliv je to pořádně do kopce.
Po cestě nás zdravily úžasné bytosti přírody v podobě netradičně
zkroucených stromů a moudře promlouvajících kamenů.



Jsme v sedle Čertova mlýna a zvažujeme, zda pokračovat pod Kněhyni
nebo sejít k Čertovu stolu, prastarému dolmenu ve svahu hory,
který kdysi pohanům sloužil k určování slunečního cyklu.
V době Slunovratu paprsek Slunce propojuje místo s vrcholem Radhoště.
My však jdeme tentokrát na druhou stranu, kde sídlí mocná Kněhyně.


V sedle pod Kněhyní si najdeme příjemný stín v lesíku.
Energie se tu najednou zásadně mění, silný jang
Čertova mlýna jako by vyvanul a je tu měkoučko,
je to první pohlazení od NÍ.
Povídáme si.
Na téma jak přijímat a dávat, o rovnováze mezi tím,
která je klíčem,
ten pak zapadne do zámku vztahů a komunikace srdcem.



Vydáváme se dále, ale co to...
Mocná bohyně hory si volí sama, kdo bude vpuštěn.
Nepustí nás, je jedno jaké prostředky ve hmotě si k tomu vybírá.
Mám sebou jedenáct lidí, mé rozhodnutí je zásadní.
Volím variantu počkat a nechat to plynout.
Potřebujeme vodu!!!
Jdeme tedy společně k prameni, zkusíme horu znovu požádat o laskavé přijetí.


Sedíme kolem pramene Kněhyně, pozorně nasloucháme impuls, až nám bude dovoleno jít dál.
Stojím ve vodě a hraji na oceandrum, Ív hraje zase na kalimbu
a pomáháme našim zavřeným srdcím změknout.
Prosíme živel vody o pomoc.
Podařilo se, dosáhli jsme společně hladiny,
která je nutná pro vstup na tuto ženskou horu.
Jdeme nahoru, potichu tak, jak sem chodily kdysi skupiny kněžek,
podstupovat posvátné ženské rituály.



Úplná boží nádhera.
Miluji to tady, kdykoliv tady jsem.
Balzám na druhou čakru, tady plně propojenou srdcem
s naší šestou intuitivní.
Naše ženství nabírá dech, otvírá se, stejně jako výhledy kolem.
Nekonečno.
Úžas, nadšená radost z bytí.
Pomalu stoupáme k vrcholu.


Dostáváme se na plato hory, rozkvetlá louka plná vůně, hučí to tu jako v úle.
Tady se zdržíme déle. Ivoš za pomocí zvuku hangdrumu
pomáhá pouštět vše, co nám v sobě překáží.
Padají pádné důvody a co kdyby ještě...
Vrcholové plato je k tomu stvořené,
je jako přistávací rampa nových záměrů.
Informace o uložených kódech krystalické mřížky fraktálu,
dostávají reálnou podobu, snad i hmyz tu lítá v hejnech,
připomínajících tvary posvátné geometrie.
Ladičky jsou hlasité jako nikdy.
KNĚHYNĚ- Horo dutá, zpívající, tajemství skrývající,
DĚKUJEME!!!


Mám poslední přání ukázat všem ještě jedno místo.
Mám ho moc ráda a cítím se tam jako ONA.


Bohyně Kněhyně tu dlí nad celým údolím,
otevírá láskyplně svoji náruč
a její ňadra Stolové hory,
poskytují mateřský pocit bezpečí.
To proto Čeladná léčí srdeční choroby,
to proto ta božská síla ženské magie.
Naproti nad tím vším dohlíží rodiče Skalka a Ondřejník.
Zleva ji ochraňuje dlouhý chrám Radhoště
a zprava bojovná Lysá hora.
Pracujeme zde se záměrem a naší vyšší podstatou.
Všichni jsou zvláštně umlklí, nikomu se nechce mluvit...
Pomalu končí den a my scházíme dolů.
Děkuji místu, že nám umožnilo přístup k energii hory.
Děkuji všem, byli jste skvělí.
Na závěr jsme od hory obdželi KLÍČ...
Visí tady dlouhá léta pro všechny,
co to značí, nechť si každý doplní sám.



MISE SPLNĚNA!

SKORÝ VÝSTUP NA KŘÍŽOVÝ VRCH

9. dubna 2017 v 9:59 | Iva
SKUPINOVÝ VÝSTUP NA KOPEC "KŘÍŽOVÝ" 8. DUBEN 2017



Opět nastalo jaro. Příroda se letos probouzí v neobvyklé síle.
Může za to Slunce, které svojí intenzitou připomíná horké letní dny.
Hřeje nepřetržitě i skrze mraky.
Od rána dnes silně mrholí a my přesto věříme, že se vyčasí. Vyrážíme i za deště.
Je nás nakonec sedm, skvělý počet, shodný s počtem připravených zastavení na iniciační cestě.
Co si pod tím představit?
Hledající lidé odjakživa jezdili po světě a nechávali si pomoci přírodou a jejími průvodci,
většinou nativního původu, ať už za lámy do Tibetu nebo na pobyty do džungle za šamany.
Proč bychom se ale my "Slované" také nemohli považovat za původní obyvatele a iniciaci,
což je cesta do svého nitra a nalezání vnitřního klidu,
nemohli procházet tady, pomocí poutí po naší přenádherné České zemi.
Příroda je moudrá a léčivá všude na světě. Pojďme ji tedy požádat.



Výpravu jsme začali tím, že jsme se společně nacítili na tok řeky Bečvy, která kopec Křížový obtéká.
Ve svém korytě je mohutná, ale přitom klidně plyne. Vnímáme z ní sílu a moc.
Posíleni živlem vody, se kterým se ještě setkáme uprostřed a na konci cesty, jsme se vydali do kopce.
Všude rašilo jaro. Petrklíče s podbělem nás ladily svojí žlutou barvou.
Najdeme dnes každý klíč ke své skále (PETR-KLÍČ)?
V lesním mraveništi je živo, po cestě se po dešti probouzí hlohy, břízky a buky.
Zpoza mraků postupně vykukuje Slunce.


Kopec Křížový je historicky svázán se Slunečním cyklem, taky je tady stále živo.
Lidé zde vybudovali park pro cyklisty a tak celoročně přitahuje spoustu lidí, což je dobře pro obě strany.
Vždycky tu byl život. Na vrcholu jsou dodnes zbytky prastarého Hradiště, které bylo vyhlazeno a vypáleno,
protože náboženství tehdejší doby, nedovolovalo pohanské rituály.
Ty nejvýznamnější- Slunovratové sem byly přesunuty z posvátného Radhoště, který musel být po příchodu
věrozvěstů obsazen křesťany. Taková byla doba, krutě zacházela se vším, co trochu zavánělo přirozenem.
Poprvé se zastavujeme u dvou vzrostlých buků, ty představují naše nohy, kořeny, postoj, původ.
Pracujeme zde na přijetí všeho, čím jsme v životě prošli a necháváme proudit sílu Země do našich kořenů.
Pomáhají nám ladičky s nízkou frekvencí.
Tok energie v našich nohou nám ukazuje, jak na tom jsme s uzemněním.
To je jedním z nejzásadnějších faktorů naší existence na Zemi.


Stoupáme dál do kopce proti směru hodinovým ručiček po spirále k vrcholu.
Zastavujeme u velkého kamene v lese, připomínající psí hlavu. Ta má svůj mystický význam,
psala jsem o něm v souvislosti s Bucegi.
Tam, kde se plně otevřeme přírodě,
naše vnímání se změní a přichází k nám symboly v podobě, která je nápovědou.
Naše intuice pak zodpoví vše, co potřebujeme vědět.
Tady jsme pomocí živlu Ohně objevovali svoji ztracenou vnitřní sílu,
všichni ji nosíme v našem haracentru.
Buď ji umíme projevit nebo ji potačujeme a jsme pak nemocní.


Před náma je nejprudší čast výstupu.
Vstupní bránou, kterou tvoří kamenný val, vstoupíme do míst, kde kdysi žili lidé.
Hradiště dnes můžeme vnímat pouze energeticky, očima vidíme jen torza v podobě rozházených kamenů.
Rituálně s bubnováním žádáme živel Země směrem k severu o léčení našeho Solaru plexu.
Silná energie přijetí a pochopení nás posilní na další cestu.
Je branou mezi světem hmoty a světem hyperfyziky.


Přibližujeme se k vrcholu a otvírá se před náma celé údolí Vsetínských vrchů.
V dálce se trhají mraky a ukazuje se i Radhošť, Kněhyně a Lysá Hora.
Zde se usadíme na delší dobu a uctíme energii srdce pomocí kamenů
k posílení srdeční čakry a brzlíku.
Také ozvučná kalimba naladěná na 432 Hz skvěle uvolní hrudník a vpustí energii do srdce.
Povídáme si o lhostejnosti a o léku na ni, bezpodmínečnosti.
Kocháme se nádherným výhledem. Jsme nadšení a štastní.
Za našimi zády začíná divadelní představení. Slunce se naplno rozzáří a potkává se s vhkostí lesa,
paseka kouří jakoby hořela a my hledáme zprávy od Ducha tohoto místa v oblacích prosluněné páry.




Cesta vede dál na plato kopce, kde stojí kříž. Vlastně pouze jeho torzo.
Zde se konaly pohanské rituály a komunikovalo se s přírodními živly.
Toto místo je zasvěcené páté čakře,
naší rozhodnosti mluvit slovem nebo konat činy.
Vysvětluji také význam posvátného osmistěnu a jeho vliv na kvalitu krve.
Ivoš zahraje po valašsku na bezové koncovky, hraje na dvě současně, takže se i zasmějeme.
Pak pomalu a jistě se vydáváme okruhem dolů do údolí.



Pod kopcem se nám otevřel výhled na Hostýnský hřeben a Kelčcký Javorník,
z druhé strany Vsetínsko, Janišov, Sirákov, Vartovna a hřeben Klášťova.

směr na Svatý Hostýn

směr Vsetín, Janišov

Dohled až na Slovensko- Povážský Inovec

Šesté předposlední zastavení je u Pramene vody pod horou,
nabíráme si vodu do lahví a popíjíme.
Pro centrum naší intuice je dobré "vědět", mít informace,
umět si je vybrat, nalézt, dostat se k nim.
Posvátným symbolem živlu ÉTER je dvanáctistěn, který je pátým a posledním z řady.
Na závěr vytahuje jedna z nás mystickou kartu pro tuto horu.
Jejím symbolem je propojování protilehlých stran a světů v nás,
hmoty a ducha, světla a stínu, muže a ženy,
všeho dobra a zla v nitru do jednoty.
Až když si obě strany plně uvědomujeme, vnímáme je,
přijímáme je v sobě samých, můžeme se stát úplnými.
Na úplný závěr hledáme Skalní město, utajené místo kopce Křížový.
Sestoupíme do místa, kde se stéká jeho energie.
V apsidě žasneme nad jeho sílou,
poděkujeme hoře za vše, co jsme zde prožili
a vydáváme se na cestu domů.



POJĎTE S NÁMI PŘÍŠTĚ !

SKORÝ VÝSTUP NA KŘÍŽOVÝ

3. dubna 2017 v 17:11 | Iva

PŘIDEJTE SE K NÁM, SPOLEČNÁ INICIAČNÍ CESTA NA KŘÍŽOVÝ VRCH!

Už tuto sobotu 8.dubna 2017 pořádám první společný výšlap na silové místo v tomto roce.
Hlaste se prosím včas. Informace k cestě předám po rezervaci.
Rezervace na tel. 728 087 118 nebo 608 842 413.

Začátkem února jsme byli kopec energeticky načítat, a jak sami můžete z fotografií vidět,
kopec přímo energiemi září.
Rozpadlé Hradiště pod vrcholem i torzo kříže na táhlém vrcholu vydává svá tajemství
všem, co se zajímají.
Pojďme společně vystoupit na vrchol v tuto jedinečnou dobu, když se příroda
a les probouzejí.
Bude pro Vás překvapením, jak silně dnes kopce promlouvají k nám lidem,
obzláště takové, kde se dříve velmi intenzivně žilo.
Slunovratové rituály slovanských pohanů zde měly svoji sílu a zanechaly důležitý
otisk pro uvědomění našeho původu.
A nemusí to být vždy na místech veřejnosti příliš známých...




SPOLEČNÉ CESTY PO SILOVÝCH MÍSTECH 2017

6. února 2017 v 23:20 | Iva

"POJĎTE LETOS OPĚT SPOLEČNĚ SE MNOU POZNÁVAT KRÁSY A KOUZLA NAŠÍ MATKY ZEMĚ"



8. DUBEN 2017 "SKORÝ VÝSTUP NA SILOVÝ KOPEC KŘÍŽOVÝ"

Skorý jarní výstup na silové místo, spojené se slovanskou tradicí pohanských rituálů.
Právě sem byly přesunuly tradiční slavnosti Slunovratů z Radhoště, když na Moravu naplno dorazilo křesťanství.
I na toto skryté místo však dosáhly čístky a celé slovanské obětiště bylo vyhlazeno a rozkopáno.
Vrch Křížový 670 m byl tak obdařen velkým dřevěným křížem, na počest vítězství křesťanů
a porážky pohanských tradic na Moravě.
V okolí kopce navštívíme zajímavé pískovcové skály a pseudokrasové Zbojnické jeskyně.
Sraz v 9 hodin v Lužkovicích, doprava auty do Semetína,
pohodový okruh kolem kopce a výšlap na obětiště KŘÍŽOVÝ,
propojení s energií místa, posvátný rituál k živlům,
společný pozdní oběd a podvečerní návrat do Zlína.
Rezervace nutná tel. 728 O87 118, 608 842 413
Max. počet 12 osob. Příspěvek 700Kč.




20. KVĚTEN 2017 SPOLEČNÁ POUŤ "PO VALAŠSKÝCH CHODNÍKÁCH"

Sraz v Lužkovicích okolo 10-té hodiny, přesun auty na výchozí místo trasy,
celodenní pohodová chůze okolo 10 km, během iniciační cesty několik delších zastavení,
kde budeme společně pracovat s energiemi míst, pyramidální energií,
napojovat se na přírodní síly a živly, vše zároveň
propojovat s energetickými centry našeho těla.
Trasa: může se ještě pozměnit...
Pozděchov-Hradiště- hřeben Svéradov- Bařinky-Trubiska- chodník Vrchy-Závratě-Tanečnice
Navečer na 7. pyramidálním centru ČR Tanečnice pozorování západu Slunce nad Hostýnskými vrchy.
Tady posvátný rituál, hra na léčivé nástroje, zhodnocení výsledků celodenní praxe.
Rezervace nutná na tel. 728 087 118, 608 842 413
Max. 12 osob. Příspěvek: 900 Kč

VALAŠSKO POD SVÉRADOVEM
ZÁPAD SLUNCE NA TANEČNICI 2016



27. KVĚTEN 2017 ROŽNOV POD RADHOŠTĚM
SPOLEČNÝ VÝSTUP "NA PYRAMIDÁLNÍ KOPEC VELKÝ JAVORNÍK"

Sraz v Ateliéru Slunečnice, Rožnov pod Radhoštěm v 10 hodin,
auty přesun na výchozí místo,
odtud pěšky trasa okolo deseti kilometrů pohodovým tempem.
Trasa přes sedlo Pindula, Malý Javoník na vrchol Velkého Javorníku.
Během iniciační cesty několik zastavení, kde ukázky práce s pyramidální energií,
rituál k živlům a následné propojení s centry lidského těla.
Hra na léčivé nástroje, meditační techniky.
Rezervace nutná na tel. 604 163 735 Hana Kubelová
Max 12 osob. Příspěvek 700 Kč

BESKYDY



3. ČERVEN 2017 SPOLEČNÝ VÝSTUP "NA ZPÍVAJÍCÍ HORU KNĚHYNI"

Sraz v Lužkovicích v 8 hodin. Odtud přesun auty na Pustevny.
Trasa-vydáme se společně přes Tanečnici do sedla Čertova mlýna. Sejdeme k Čertovu stolu.
Zde nacítíme energie místa. Je čistě mužská, silná a dráždivá, odtud odvozen také název místa.
V sedle pod Kněhyní se energie naprosto změní, zde bude delší zastavení.
Provedu Vás tady Rituálem "Ženská energie v nás",
zaměřeným na soulad 2.,4. a 6.čakry.
Poznáte neskutečný rozdíl obou polarit. Místo tady je na vjem úžasně silné.
Poté pomalu vystoupáme na vrchol hory, na platu hra na léčivé nástroje a meditace.
Můžeme sestoupit ještě nad Stolové hory, otevře se nám tak výhled na Lysou horu.
Sestup dolů z Kněhyně opět přes Tanečnici.
Na zpáteční cestě společné posezení v Rožnovském pivovaru.
Rezervace nutná, tel.728 087 118, 608 842 413.
Max. počet 12 osob, příspěvek 900 Kč




21. ČERVEN 2017 "LETNÍ SLUNOVRATOVÁ POUŤ"

Odjezd brzy ráno z Lužkovic! Čas 5.30 hodin.
Východ Slunce na hřebeni Klenčova ve 4.41 hod zřejmě nestihneme, ale úvrať v 6.25 hod si jistě nenecháme ujít.
Den začneme Slunovratovým rituálem k živlům.
Pak se vydáme na pouť okolo celé oblasti Provodova,
okruhová trasa od Rýsova až po Starý Světlov,
navštívíme také prastará Keltská hradiště.
Na zastaveních napojování na energie míst, práce s pyramidální energií, léčivým zvukem.
Rezervace nutná, počet max.12 osob
Příspěvek: 700 Kč

KLENČOV A RÝSOV


24. ČERVEN 2017 "SVATOJÁNSKÁ NOC" noční putování

Ze Zlína-Lužkovic odjezd v 17 hodin do Rusavy.
Výstup z Rusavy na Skalný, práce s živly a zvukem.
Rituál k Západu Slunce ve 20.58 hod na louce pod Svatým Hostýnem,
noční pochod lesem zpět do Rusavy přes Klapinov.
Rezervace nutná, počet max.12 osob
Příspěvek 500 Kč


ZIMNÍ SLUNOVRAT 2016

1. ledna 2017 v 22:15 | Iva

O tom, co mě letos vedlo k uspořádání Slunovratového rituálu se dočtete v rubrice
Moje cesty po silových místech, v příspěvku Ten nejlepší dárek.
Přiblížilo se datum 21. prosince 2016. Pozvala jsem své nejbližší přátele a vyrazili jsme k Hostýnu.
Ráno se nám na pár okamžiků ještě ukázalo Slunce, aby se s náma pro letošní rok naposledy rozloučilo.
Pak se nad Slavkovem pod Hostýnem rozlil mlžný opar a Slunce už nemělo sílu ho prosvítit.
Vždyť se chystá na smrt a potřebuje se na ni soustředit.

ZAHALENÉ ZESLÁBLÉ SLUNCE

Andrea má za úkol vytáhnout kartu pro dnešní den, vytahuje kartu SMRTI a čte nám všem její výklad.
Vyrážíme společně do kopce se stejným úkolem- usebrat se, promítnout vše prožité v uplynulém roce,
navíc můžeme zhodnotit právě končící devítiletý cyklus, který byl pro všechny z nás zásadní a zlomový.
Stoupáme upravenými loukami, které úplně hřejou, tato strana kopce silně vyzařuje ženskou energii.
Hodí se to, je zima, šest stupňů pod nulou.
Cesta je lemována prastarými lípami a každá z nich nese svůj příběh. Jejich větve se pokorně sklání až k zemi.
Máme možnost postát, napojit se, intuitivně si vyslechnout informace o historii místa.
Jsme vděční za tuto příležitost.

SÍLA A MOUDROST STROMŮ

Hostýn je velmi starým keltským oppidem, pradávným strážcem Jantarové stezky, která tudy vede.
My do něj vstoupíme Slavkovskou branou.
Valy, uměle zbudované hradby z hlíny, písku, kamenů a popela jsou místy až deset metrů vysoké,
se základy až dvacet metrů. Celé oppidum má tvar ledviny o obvodu téměř dva kilometry.


Pod kopcem vcházíme do lesa směrem k Vodní kapli, kde vyvěrá celá staletí voda.
Je "silně léčivá" pro svůj vysoký obsah koloidního stříbra.
Když se sejdeme všichni do kruhu před vývěr vody, zbývají do úvrati pouhé dvě minuty.
Krátce promlouvám k živlu vody, poděkuji a se zvukem zvonů necháváme odejít Slunce.
Vnímáme smrt jako důležitou součást života, bez které by nemohlo nic nového vzniknout.
Pomocí zdejší posvátné vody, zvuků ocean-drumů necháme vše staré rozpustit, vyčistit,
odplavit a napustit novým čistým obsahem.
Zmocňují se nás zvláštní pocity lehkosti a o to víc vnímáme energii místa.
Vládne zde všude kolem stále ta přenádherná energie ženy v tmavém rouše,
stojící na převráceném půlměsíci s rozzářenými dvanácti hvězdami nad sebou.

NASTÁVÁ SLUNOVRAT 11.44 H PODĚKOVÁNÍ VODĚ

S velkou úctou ve svých srdcích stoupáme nahoru po schodech, které zbudovali obyčejní lidé,
až nahoru k Chrámu nanebevzetí Panny Marie. Zde chvíli postojíme na šestém schodu,
kde vyvěrá silně očistná energie pro aurický obal člověka.
Projdeme se po platu směrem k nejvyššímu bodu kopce. Pomalu se tady nahoře ladíme na další živel- vzduch. Prostřednictvím cvičení na vyprázdnění krční čakry, vše přebytečné vyzpíváme a necháme odejít skrze tón G.
Na závěr Ivoš zafouká na bezovou fujaru.
U rozhledny si to vítr rozdává s vrtulí větrné elektrárny a my si můžeme tak velmi dobře uvědomit jeho sílu.
Vyfoukaní a zmrzlí rádi přivítáme posezení v hospůdce, kterou kvůli nám otevřeli.
Pečený čaj a horká polévka nás zahřeje a zásobí teplem na zpáteční cestu.

SCHODY KE SVATYNI PÍSKÁNÍ PRO ŽIVEL VZDUCH

Odpoledne přejíždíme do Dobrotic, kde si v létě Libor sám vybudoval kamenný kruh.
Jeho energie nabíraná z apsidy hostýnského hřebenu je velmi silná.
Nový kamenný kruh čeká na své zasvěcení.
Náš rituál je prvním, který se zde bude konat.
Je jako dítě, které se chystá na vstup do dospělosti.


Společně připravujeme oltář se symbolickými dary pro živly, vaříme zázvorový čaj,
zapalujeme oheň, abychom si zahřáli ruce. Čekáme, až se setmí.
Zima zesiluje, fouká svižný vítr, svíčky nechtějí hořet.
Temnota a světlo spolu zápasí, hranice je velmi křehká.
Je taková zima, že nástroje téměř nezní.
Přejeme si, aby alespoň pochodně světových stran hořely.
Nevzdáváme to!


Odhodlaně zahajuji rituál.
Nejprve promlouvám k východu, kterému vládne vzduch.
Když se podaří postupně vyzvat všechny živly, obejdeme společně kruh a poděkujeme.
Spálíme naše úkoly na příští rok v ohni a zároveň každý z nás zapaluje svoji svíci
na znamení zrození nového cyklu Slunce a světla. Vítr se nedá a fouká do plamenů.
Nezbývá než přenést plamen světla virtuálně do našich srdcí a tam ho uchovat
až do příštího Slunovratu.
Děkuji všem za odvahu a vytrvalost.
Byli jste skvělí. iva



KELTSKÝ FRAGMENT z roku 16oo př.n.l.

"Jsem vítr vanoucí přes moře,
jsem vysoká voda na planinách,
jsem burácení přílivů,
jsem jelen se sedmero parožím,
jsem kapka rosy upuštěná slunečními paprsky,
jsem srdnatost divokého kance,
jsem jestřáb a hnízdím na útesu,
jsem moc poezie,
jsem nejkrásnější mezi květy,
jsem lososem magických dovedností.
Kdo, nežli já jsem jak stromem,
tak bleskem, který do něj udeří,
kdo, nežli já je ponurým tajemstvím
dosud neotesaného dolmenu,
jsem královnou každého úlu,
jsem ohněm na každém vrchu,
jsem štítem kolem každé hlavy,
jsem bitevním kopím,
jsem devátou vlnou věčného návratu,
jsem hrobem každé marné naděje.
Kdo, nežli já zná dráhu Slunce a cykly Měsíce,
kdo, nežli já svolává udatné, uchvacuje moře,
kdo, nežli já spravuje hory, řeky a lid."

POUŤ NA KLÁŠŤOV A TANEČNICI

9. září 2016 v 23:22 | Iva
VRCHOL KLÁŠŤOVA "POLIBEK DRAKŮ"

Klášťov jsem si vybrala nejen z hlediska jeho prastaré historie, osídlení bezvěrnými pohany, dále nádherných výhledů při výstupu na něj, ale především mám k tomuto místu svůj osobitý vztah. Moc ráda se na něj znovu vracím, má zvláštní energii a při každé jeho návštěvě se mi vybaví nějaký další jeho příběh. I když je kolem Zlína mnoho jiných zajímavých míst, zvolila jsem právě tento nejvyšší vrchol Vizovických vrchů. Celodenní pouť byla pojata jako iniciační výstup pro ty, kteří se chtějí naučit pracovat se sebou na silových místech více do hloubky a inspirovat se samotnou přírodou na cestě ke své přirozenosti. Každý si v sobě neseme mnoho programů, které nás od přirozenosti odvádí a tak ani netušíme, co je to být přirozený!

PLATÓNSKÁ TĚLESA

ZASTAVENÍ PRVNÍ: Vystoupali jsme společně nad Pozděchovem na rozlehlou louku, na místo pod názvem Hradíško. Tam jsme se poprvé usadili a já jsem všech 12 zúčastněných seznámila s celodenním programem. Na úvod bylo třeba začít stručným výkladem o posvátné geometrii, živlech a tvarech, které nás budou po cestě doprovázet. Jako první cvičení jsme si vyzkoušeli tvar- být 13-ti koulemi- být ovocem života, vytvářeli propojení osami, které znamenají vznik Metatronovy krychle, jednoho ze základních tvůrčích vzorců tvoření v universu. Dále jsme čistili každý svůj osobní prostor pomocí platónských těles.
Do vyčištěné prázdné koule, kterou si sebou neseme jako děti, jsme postupně vkládali tělesa a živly, patřící jednotlivým energetickým centrům. Zvukem a cvičením jsme rozproudili energii peritonea a hlavy, vyladili první dvě centra ladičkami a vydali se nahoru, kde nás čekaly další úkoly.


PRÁCE S ARCHETYPEM DÍTĚTE, UZEMNĚNÍ

ZASTAVENÍ DRUHÉ: Na prvním zastavení dole, jsme jako každé malé dítě neměli příliš rozhled. Byli jsme obklopeni stromy a cítili se v bezpečné náruči. Tak to má v dětství být. Tady jsme se už postavili na nohy a šli každý za sebe, podle své osobní síly. Když jsme se na chvíli otočili a za sebou viděli ten širý svět, dítěti v nás se zastavil dech. Chtělo to odvahu, začít sám za sebe. Kolik z nás v tomto období plnilo spíše sny někoho jiného a ztrácelo tím kontakt ze sebou. Mnozí plakali, když uviděli tu pravdu... Výklad o živlech a centrech, cvičení, chřestící nástroje a ladičky odblokovávaly vše, co už nepotřebujeme.



ŽIVLY OHNĚ A ÉTERU, PRÁCE S OSOBNÍ SÍLOU A INTUICÍ

CVIČENÍ: VIBRAČNÍ AKTIVACE TŘETÍHO OKA A PLATÓNSKÁ TĚLESA S KAPKOU ROSY

ZASTAVENÍ TŘETÍ: Těsně pod vrcholem jsme se zastavili, abychom pochopili důležitý okamžik našeho života. Vstoupit do světa svobodné vůle, je vzít život plně do svých rukou, převážit "moc" na miskách vah na stranu vnitřní síly, tvořit konstruktivní emoce, umět neustále vyvažovat vše do středu. Zkrátka bdělost dá spoustu práce, přináší však do života klid, radost a svobodu.
Pod vrcholem jsou místa, kde můžete zacítit silné závany ozonu, pyramida stále více ožívá. Také tím, že má své návštěvníky. Dochází k výměně energií. Pyramidy lidi potřebují, stejně tak lidé potřebují silová místa. Procházíme bránou a žádáme o možnost zde pracovat. Jdu napřed a vedu celou skupinu proti směru hodinových ručiček naokolo kolem vrcholu k místu prastaré studny. Tady pod živlem vody budeme dávat našemu životu tvar. Pracovat s centrem ve středu naší hrudi. Přede mnou se míhá postava strážce místa, kterého tady nepotkávám poprvé. Všichni si znova procházíme všemi živly, ve dlaních pět platónských těles z křišťálu. Vše postupně skládáme do koule a uvědomujeme si svůj samotný střed. Hraji všem na ocean-drum a do studny odkládáme vše, co s námi neladí. Úžasné pocity mnohé překvapují. Ztišeni odcházíme na vrchol Klášťova. Ivošova hra na sun-drum nás vítá, sedáme si různě na kameny. Po chvíli se někteří zvednou a přidávají se ke hře. Vzniká z toho něco nádherného, nástroje souzní a v popředí Andrein úchvatný hlas přitahuje vše zjevené i nezjevené. To je náš dar místu. Zpěv svolává také otisky duší, které zde trpěly, byly obětovány nebo zemřely pod rukou nájezdníků, vysokovibrační zvuky nástrojů vše očišťují a rozpouští. Nádherné zážitky a pocity v nás. Odcházíme s poděkováním na západ Slunce nad Hostýnem. Je mírně pod mrakem, ale divadlo na nebi jistě bude!

POHLED NA ZLÍN Z KLÁŠŤOVA

CESTA DO SRDCE HORY, STRÁŽCE MÍSTA KOUSEK PŘEDE MNOU...

PRÁCE S CENTREM V HRUDI

OCEAN DRUM A ŽIVEL VODY

PROPOJENÍ ZVUKU A TVARU

SUNDRUM NA VRCHOLU

ŘEČ STROMŮ 1.AŽ K NEBI 2. SPOLU, PŘESTO KAŽDÝ SÁM 3. SRDCE V POHYBU


ZAKONČENÍ DNE: Sestupujeme do Pozděchova a přesunujeme se na protější vrchol Tanečnice. Odtud budeme svědky konce dne, který jsme si krásně užili. Místo není náhodné. Je datovou studnicí, sedmým pyramidálním centrem České republiky. Center je celkem osm. Navíc je toto centrum přímo propojeno s místem Hrubá skála, místem které je demijurgem Česka.
Co nám pobyt na takovém místě může přinést? Pro nás byl odpovědí, jak dalece jsme se po celý den dokázali vyladit na střed. Je-li tomu tak, dostane se Vám na takovém místě odpovědí na otázky. Tato datová studnice nabízí pohled na délku Vaší inkarnace na Zemi, na obrazy z Vašich významných inkarnací, směr kudy se máte vydat v tomto životě a jiné. Všem se dostalo toho, co si přáli.

ČEKÁNÍ... NEBESKÉ DIVADLO

LOUČENÍ SE DNEM

Pomalu se stmívalo a my jsme se navraceli zpět do svých každodenních tisíců přítomných okamžiků.
Být bdělý, je být tady a teď a mít volbu!
Být bdělý je můžu, ne musím!
Být bdělý je mít svobodnou vůli a umět jí rozdávat!
Být bdělý je mít vše v sobě, mít možnost být šťastný kdykoliv!
Děkuji všem, jste skvělí!
Tak opět příště, přátelé... s láskou iva

VÝŠLAP NA KLÁŠŤOV

6. srpna 2016 v 11:18 | Iva

SOBOTA 3.ZÁŘÍ 2016:

VÝŠLAP S VÝKLADEM O ENERGIÍCH NA SILOVÉ MÍSTO

"HRADIŠTĚ KLÁŠŤOV"

VRCHOL KLÁŠŤOVA A ZÁPAD SLUNCE Z TANEČNICE

Pro velký zájem o cesty po silových místech a na základě ohlasů z předešlých akcí pořádám další celodenní výstup na silový kopec. Tentokrát se jedná o nejvyšší vrchol Vizovických vrchů Klášťov.
Místo je považováno za jedno z nejstarších pohanských "hradišť" ve střední Evropě. Výstup na Klášťov bude formou iniciace jednotlivých center energií v těle, na vrcholu budeme pracovat s energií místa, pak pomalý sestup zpět do Pozděchova. Po pozdním obědě pomalu vystoupáme na další vrchol. Na Kopci Tanečnice si ukážeme komunikační uzly lei-lines celého Zlínska. Toto místo je také zajímavé tím, že je napojeno na středové energetické centrum celé České republiky. Zde výklad o základních pyramidálních centrech ČR. Toto místo odpovídá sedmé čakře. Po celý den se budeme učit vědomě propojovat s místy, pracovat se zvukem, rezonancí a především sami se sebou. Kdo bude chtít, může s námi počkat na západ Slunce nad Hostýnským hřebenem v 19.28 hodin.
Sraz v 11 hodin u Pozděchovského kostela
Přispěvek: 700 Kč
Vhodná rezervace tel. 728 087 118 nebo 608 842 413
Počet max. 15 osob

VÝSTUP NA HRADISKO

31. července 2016 v 16:12 | Iva

SOBOTA 23.7.2016 FESTIVAL "PŘED VLASTNÍM PRAHEM"

HRADISKO je kopcem stojícím na prahu Rožnova pod Radhoštěm.
Na jeho vrcholu najdeme trosky gotického hradu, který provází nepříliš světlá historie.
Pánové tohoto sídla jsou propojeni s legendou o nelidském přístupu k horníkům, kteří zde těžili stříbrnou rudu.
Ti se vzbouřili a nakonec odtud utekli, tím hrad chátral a obsazovaly ho převážně tlupy loupežníků.
Hrad byl nakonec na příkaz krále roku 1539 zbourán.


Je otázkou, je-li kopec Hradisko silovým místem, proč jeho energie působila na obyvatele tak, že vedla spíše k destrukci než tvorbě. Odpovědí je, že to je přirozené pro pyramidální energii.
Každý takto vyzařující kopec žádá po svých návštěvnících práci na úrovni ducha. Není-li člověk v komunikaci se svojí duší, kumuluje se v něm síla, která se projevuje pak formou neklidu, nemoci, boje nebo dalších forem páchání zla. Proto v minulosti pyramidy obývaly většinou vyšší duchovní kasty. Bez mysterijních škol neměl nikdo duchovně nevzdělaný do těchto prostor přístup. Pyramidy byly hojně všude po světě, udržovaly energii planety a vědomí lidí ve vyšších vibracích. Po obrovských kataklyzmatech se propadly pod povrch, ale jejich vyzařování je tady stále. Je nezničitelné. A tak po dlouhých geologických procesech jsou na těchto místech kopce, které se tvarují díky pyramidální energii do podobnosti tvaru tetraedru a skrze věky mají stále schopnost navyšovat energii člověka. Pak záleží na vědomí člověka, který místo navštíví.


Tak začala naše společná iniciační cesta na Hradisko. Zúčastnilo se 21 lidí nejen z Rožnova pod Radhoštěm.
Pracujeme všichni společně jako celek, já inspiruji k principům pochopení heterarchie. Tím vedu každého k sobě, k jeho hodnotě a využití každé jedinečnosti zúčastněných. V konečném výsledku jde o vzájemnost, vše jde snáz, rychleji a se zachováním energie na realizaci dalších záměrů.
Všichni se cítí klidní, naplnění a bez potřeby s čímkoliv bojovat.


Dole pod kopcem jsme se dohodli na třech zastaveních. Každé z nich mělo představovat
stěžejní oblasti energie kopce, tak i našeho života.
Úpatí kopce: Spodní fyzická centra- nohy, pánev a břicho
Středový přechod pod stoupáním na vrchol: bránice, střed břicha- solar plexus
Vrchol kopce: horní duchovní centra-hrudník a hlava, cílová harmonizace- cesta do srdce


Zastavení první:
Z hlediska silového místa na Hradisku najdeme posvátnou geometrii kopců v trojúhelníku
Radhošť- Hradisko- Velký Javorník.
Požádali jsme matku Zemi o spolupráci a vyjádřili vděčnost přírodě za příležitost zde pracovat.
Posadili jsme se do tvaru pyramidy, s kopcem Hradisko v zádech, jsme se stali součástí kopce.


Tak se vrcholy posvátného trojúhelníku energeticky propojily.
Stáli jsme a vnímali po pravé straně mužskou polaritu, kterou představoval vrchol Radhoště.
Po levé straně ženskou polaritu, vrchol Velkého Javorníku.
Pracovali jsme s tématy: postoj k životu, naše kořeny, naše hranice, uzemnění, bdělost a přítomnost.
K tomu, aby se energetická centra v pánvi a břiše uvolnila jsme použili bubnování a vykuřovadla z bílé šalvěje. Mnohým se podařilo poprvé se pořádně uzemnit a být si toho zároveň vědom. Zajímavé bylo vnímat propojování polarit. U některých se objevila slabost nohou nebo stahy v pánvi. Vše, co jsme dovolili, mohlo odejít!


Zastavení druhé:
Poděkovali jsme místu a pokračovali loukou výš. Tady začínal les, na kopcích s pyramidální energií je typickým jevem skupinkování stromů do trojic, velká hustota porostu, kroucení větví a vysoké stáří některých tzv. strážců místa.


Cesta se točila do spirály, což je pro iniciace skvělé, energie postupně stoupá. Posadili jsme se na přechodu pozvolného stoupání a vrcholu. V našich životech to znamená místo, kde se potkávají dva světy.
Žití života pouze skrze tři spodní fyzická centra, což obnáší roli oběti, iluzi, nespokojenost, touhy a nedostižnost pocitu vnitřního klidu. Oblast naší sluneční pleteně je právě o tom, dát si lásku a ocenit se.
Stát se mocným a pánem své vnitřní síly, umět pracovat se svojí energií.
Žít svůj život, ne život druhých.
Tady jsem vnímala bloky téměř u všech přítomných.
Sídlí zde totiž náš mentální svět, který je plný programů pro žití oběti. Jsme toho plní.
Místo nám dovolovalo, aby každý sebe léčil formou vědomého znovu- vytvoření trojjedinosti třetího centra.
Na závěr jsme skrze centrum v krku zharmonizovali vnitřní komunikaci.


Byli jsme připraveni přejít skrze práh, vstoupit do žití srdcem.
Strážce prahu- obrovský starý dub nás vpustil dál.


Zastavení třetí:
Chvíli jsme se každý sám procházeli po vrcholu, kde se nacházely trosky hradu a spoustu úžasných starých stromů. Energie vrcholu nepřipomínala temnotu, spíše výzvu k pochopení místa. Každého to silně uvnitřnilo.


Vybrala jsem nejvyšší vrchol, prokořeněný množstvím vzpomínek a dat.
Hrudní centra se pomalu otevírala.
Byli jsme v cíli, byli jsme v bezpodmínečné lásce, byli jsme doma.
Klid a pokoj v sobě.
Byli jsme tady a teď, v sobě a přitom vším.
Planetou Zemí, Moravou, Beskydami, Rožnovem, Hradiskem.
Byli jsme ve středu.
V samém srdci.
Plní vděčnosti a bezpodmínečné lásky ke všemu, s vědomím své síly.


BUĎME STÁLE TAK HRAVÍ A MILUJME ŽIVOT!
DĚKUJI VŠEM ZA ÚŽASNÝ ZÁŽITEK NA HRADISKU!

Další akce: 3.9.2016 Vizovické vrchy KLÁŠŤOV- TANEČNICE více brzy na blogu, iva

SILOVÁ MÍSTA - SEMINÁŘ ZÁŘÍ 2016

26. června 2016 v 10:40 | Iva
KDE: Pyramida v Postoupkách u Kroměříže
KDY: 11. září 2016, neděle 9 - 17 hod

Seminář je určen všem, kteří milují cestování a poutě po silových místech.
Podle rozsahu vnímání na každém takovém místě vzniká pocit, pochopení a mnohdy i řešení něčeho stále otevřeného nebo vybavení si starého příběhu, který dává odpověď na nezodpovězené otázky.
Silová místa nám tak poskytují neskutečné dary.
Provedu Vás řadou takových míst a uvedu řadu technik, jak na těchto místech pracovat s jejich energií.
Každé místo má jiný charakter.
Jinak je to na pyramidálních kopcích, místech s dračími energiemi, meridiánech Země, dutých horách nebo místech, které vylaďují čakry buď ženského principu a také transformují v současnosti princip mužský.
Prožitková forma semináře Vám umožní v prostorách pyramidy mnohem hlouběji nacítit uvedená silová místa.
Místa budeme procházet pomocí foto prezentace, uvedením základních informací o místě, GPS polohy, charakteru místa a mého osobního prožitku a příběhů, spojených s daným místem. Na svých poutích používáme čakrové ladičky, rezonanční kantely a nástroje, které jsou laděné na frekvenci planety Země. Práci s nimi Vám předvedu.
Putování po silových místech se pro Vás může tak stát další inspirací na cestě životem.
Lektor: Iva Hastíková
Cena: 1250 Kč
Rezervace nutná: Lukáš Hudeček, lukas.hudecek@peceodusi.net, +420 737 869 752,
Veronika Barkoci, veronika.barkoci@gmail.com, +420 739 291 302.

V PYRAMIDĚ

3. listopadu 2013 v 19:10 | Iva


PŘEDNÁŠKA V PYRAMIDĚ POSTOUPKY


Ve spolupráci s průvodcem pyramidy Vladimírem Böhmem jsme vyzkoušeli zajímavý experiment. Povídání o pyramidálních energiích, tak jak jsem je vnímala při mém pobytu v Peru, ve spojení s energiemi přímo v pyramidě. Mluvila jsem o podobnosti působení pyramidální energie v lidském těle a energetickém poli, které tím vzniká ( aura, mozek, srdce, ušní bubínek a rovnovážný systém, krvetvorba) a také o tom jaká pole vytváří planeta Země a její krystalická mřížka.Na spojích této mřížky se nachází silná energetická místa ( asi třicet stupňů jižně i severně od rovníku ). Spadají tam i oblasti Peru. Jeho energie je dána jednak tím, že se nachází v pásmu s nízkou hodnotou magnetického pole, má vysokou nadmořskou výšku a celé území je tvořeno horninami, které energie skvěle vedou. Nativní způsob života se zachoval ve velké míře a víra ve spojení s přírodou a vesmírem na mne neuvěřitelně zapůsobila. To něco zvláštního, co vyzařovalo z tváří těch obyčejných lidí, bych nazvala spokojeností a smírem. Oni jsou šťastní ve svém neštěstí a my naopak nešťastní ve svém štěstí...Jednoduchost života, spojení s přírodou a pokora, to jsou tady v Evropě často opomíjené hodnoty.
Všechna ta důmyslnost s jakou budovali Inkové svá sídla, neuvěřitelná spojitost s vesmírem, geomantie jejich měst a poselství starých civilizací vedlo k životu ve vysokých hladinách vědomí a skvělému fungování systému celé říše. Ta se rychle rozrostla od území dnešního Equadoru až po Chile, obývalo ji přes milion obyvatel a spravovalo pouhých tisíc správců. Zprávy byly šířeny neuvěřitelnou rychlostí, poslové-běžci (chaski) uběhli vzdálenost 2400 km za pouhých sedm dní. Pozorovali kosmické události s přesností, která se přenosem paprsků a kamenů zobrazovala v jejich chrámech. Tak jejich obřady získávaly na síle a vědomí zúčastněných rostlo. Jejich města zbudované jako kopie souhvězdí Mléčné dráhy (Cusco, Ollantaytambo, Machu Picchu) tvořila soběstačná fungující sídla, kdysi velmi bohatá. Jejich paláce (Korikanča) byly obloženy mnoha kilogramovými pláty zlata a stříbra, ne pro obdiv, ale právě pro vysokou vodivost energií. Při výběru polohy města volili vždy místo mezi dvěma vrcholy hor a tam stavěli pyramidální citadely, chrámy pro nejvyšší kněží budovali v centru energie tzv. apsidě. Například Chrám Tří oken na Machu Picchu při zimním slunovratu osvítil paprsek kámen, jehož stín pak vytvářel deset dní druhou polovinu posvátného znaku čakany. Také posvátný kámen Intiwatana tvořil o slunovratu stín v podobě "trianglu božího oka" a jižní kříž svítil přímo na kámen na místo, zbudované Inky. Jak je možné, že Španělé nikdy toto místo neobjevili a kam se jednoho dne všichni ztratili? Vždyť zde žilo přes tisíc obyvatel a našlo se pouhých 170 koster, převážně žen a město bylo vypáleno. Jaká záhada se za tím skrývá...













 
 

Reklama